Výňatek z auditu už byl prezentován na tiskové konferenci tento týden, avšak celý komplexní audit je prozatím tajný.
Podle Béma informace z auditu ale musí nejprve projednat rada města i zastupitelstvo. Primátor zároveň zpochybnil výsledky auditu, které se objevovaly v médiích. Podle nich dosud projekt Opencard stál asi 888 milionů korun, příjmy z něj ale byly nulové. „Já nevím, jestli unikají z tohoto auditu informace,“ řekl. „Mám pocit, že ty informace se rozcházejí s realitou,“ doplnil.
Audit napadá i v rozhovoru pro LN i Václav Kraus, ředitel odboru informatiky. Ten je podle náměstka primátora Rudolfa Blažka, který hloubkovou kontrolu zadal, za problémy Opencard zodpovědný.
Rada hlavního města by se výsledky auditu podle primátora mohla zabývat 10. prosince. O týden později by měla projednat i druhý audit Opencard, který si magistrát zadal. „Následovat bude souhrnná zpráva, která by měla být představena na jednání zastupitelstva. To zastupitelstvo je 17. (prosince),“ řekl Bém. „Vzápětí nato dojde ke zveřejnění závěrů,“ dodal.
Primátor také zdůraznil, že se určitě nechystá projekt Opencard zastavit. „Ten projekt je v obecném záměru vynikající a je to budoucnost všech rozumných evropských metropolí na úrovni zjednodušování a zpřístupňování veřejné správy,“ řekl.
Audit poukázal na to, že v projektu chybovalo hlavní město, magistrátní odbor informatiky, pražský dopravní podnik a také společnost Haguess jako dodavatel kartových služeb Opencard.
Podle auditorů odbor informatiky zásoboval vedení města zkreslenými informacemi o průběhu projektu, vybírali se dodavatelé bez výběrového řízení a celá Opencard byla nekoncepční. Vinu na problému má mít i Dopravní podnik.
Opencard funguje jako tramvajenka a jako průkazka do knihovny. Pražané také mohou tímto průkazem platit parkovné. Další funkce ale karta nemá.
***
Opencard
Co je v auditu
* Audit říká, že vedení města například získávalo od dodavatele zcela neseriózní odhady a také předpoklad příjmů byl naprosto nereálný.
* Město podle auditorů zadalo bez výběrového řízení třímiliardovou zakázku firmě Haguess, která měla roční obrat jen 20 milionů a neměla ani mezinárodní know-how na realizaci elektronické peněženky.
