Zhroucení Četky i její ovládnutí pochybnými podnikateli je rozhodně v přímém rozporu se životními zájmy médií, jejich čtenářů, diváků i posluchačů, napsal Michal Klíma ve svém článku Nebezpečná kampaň proti ČTK (LN 2. února). Vřele s ním v této věci souhlasím. Jsem hluboce přesvědčen, že kdyby se ČTK dostala pod přímý a nekontrolovaný vliv lobbistické skupiny, jakou dnes představuje třeba vydavatelství Economia se svými tituly, které se nezastřeně snaží ovlivňovat veřejné mínění přinejmenším v hospodářských otázkách, bylo by to výrazně na škodu pluralitě názorů v českých sdělovacích prostředcích. „Jménem představenstva a všech zaměstnanců Economie bych Michalovi rád poděkoval za přínos našemu vydavatelství v uplynulých deseti letech. Jsme mimořádně potěšeni, že souhlasil s naší nabídkou, aby neopouštěl řady naší investiční skupiny a koordinoval její aktivity v oblasti médií,“ prohlásil místopředseda představenstva Economie a zároveň její vlastník Zdeněk Bakala, když se předloni Michal Klíma formálně loučil s postem v této společnosti. Jeho nejnovější publicistický pokus neomylně svědčí o tom, že Economii zůstává věrný i nadále. Jeho starost o nezávislost ČTK proto nevyznívá přesvědčivě.
Kdo skutečně dehonestuje vedení agentury a její radu Klíma se úporně drží osvědčených postupů, když v souvislosti s mými články o ČTK píše: „Příkladem takové difamační kampaně, vedené již řadu měsíců na internetu, je zpochybňování České tiskové kanceláře, jejího generálního ředitele a její rady.“ Je to jenom názorná ilustrace českého přísloví Zloděj volá „Chyťte zloděje!“. Nikdo nemůže zpochybnit kompetenci Rady ČTK více, než to pod vedením Pavly Valčákové udělala tato rada sama. Názorové veletoče, protichůdná stanoviska po mé volbě a podivuhodné administrativní výkony by si nevymyslel ani Jaroslav Dietl, a to je co říci. Trapné tanečky generálního ředitele JUDr. Milana Stibrala, který se nejprve rozhodl odejít do důchodu, zrežíroval pečlivě připravené předání moci a pak svou rezignaci odvolal pod záminkou, že ji nedoručil sám sobě (nedělám si legraci, tak to opravdu bylo!), rovněž vydají na humoristický román. Obávám se, že této sestavě nejsem v pokusech o dehonestaci vedení ČTK a její rady schopen konkurovat.
Michalu Klímovi rovněž vadí mé někdejší členství v KSČ. Prosím, v tom nikomu bránit nemohu. Jen mne poněkud zaráží, že mu členství v KSČ nevadí v případě Milana Stibrala ani v případě jeho kdysi tak pečlivě vybraného a nakonec nezvoleného nástupce Jiřího Majstra. Je to zvláštní už proto, že oba pánové nejen byli před listopadem 1989 tak řečeno „v partaji“, ale také se tehdy v ČTK museli aktivně podílet na chodu komunistické propagandistické mašinerie, čehož jsem byl vzhledem ke svému někdejšímu postavení ušetřen. Možná je právě to ovšem věc, která mně v očích Michala Klímy škodí. Inu, nějak se s tím smířím.
O autorovi| RADIM HREHA redaktor serveru Česká média
