Ad LN 7. 4.: Obří dům nechtějí lidé ani odborníci. Radnice ano
Děkuji paní Sotonové za její článek o nerovném boji občanů v Praze 4 s nuselskou radnicí a jejími spřátelenými investory. Místo, kde má obří nový panelák vyrůst, je k takové stavbě naprosto nevhodné. Je pravda, že vedle vznikly na sklonku sedmdesátých let asi čtyři podobné bytové domy, ale ty si vzájemně nepřekáží. Nejhorší je ovšem způsob, jak se k celé věci staví radnice, a zejména zastupitelé. Schůze zastupitelstva, na které se projednával prodej předmětné parcely, jsem se zúčastnila. Návrh předkládal pan radní Caldr. Velmi neférovým a manipulativním způsobem předložil návrh k prodeji pozemku, doprovodil jej několika velmi zavádějícími fotografiemi dotčeného místa. Odpovědí na otázku opozice, proč se prodává pozemek pod cenou, skutečně bylo, že by to stejně nikdo jiný nekoupil. Jako občanka jsem v několika minutách, které člověk dostane k dispozici, přednesla svůj názor. Dívala jsem se přitom do tváří zastupitelů. Byly netečné, otrávené, nezúčastněné. Někteří se dívali na hodinky, neboť byl pátek odpoledne.
Napsala jsem jim všem na jejich byl prodej pozemku nějak napraven. Nedostala jsem jedinou odpověď, ani to lidové – trhněte si nohou, paní, otravujete a prudíte. Nic. Byla bych šťastná, kdyby lidé, které jsme si zvolili, aby zastupovali náš veřejný zájem, tj. čisté a zdravé město, tak skutečně činili a nedovolili několika protřelým vykukům, aby jimi manipulovali. Asi budu na to štěstí ještě dlouho čekat. Bohužel.
Eva Horová, Praha
Pokulhávající příměr
Ad LN 8. 4.: Sofiina volba zachránců Země
Daniel Kaiser se ve svém dosti demagogickém článku vysmívá lidem, kteří se nukleární energie (dle mého právem) obávají, kancléřku Merkelovou a ministra Roettgena nazývá oportunisty a tvrdí, že už máme jen „Sofiinu volbu“ – jádro, nebo CO2. Autor zřejmě neví, že fyzička Merkelová i její ministr považovali výrobu energie z jádra za „přemosťovací“ a určenou k ukončení už dávno před Fukušimou, a to ze vnitřního a zcela racionálního přesvědčení. Katastrofa ve Fukušimě ten proces z pochopitelných důvodů jen urychlila.
Kaiserova „Sofiina volba“ také poněkud pokulhává. Autor by měl vědět, že z celosvětové výroby energie připadá na výrobu z jádra pouze 15 %, což je podíl, který lze nahradit rozumnějšími, a hlavně méně riskantními alternativami. A tam, kde je ještě třeba spalovat fosilní paliva, existují už dnes technologie, při kterých se CO2 dá zkapalnit a skladovat v podzemí tak, aby se nezhoršovala jeho bilance v atmosféře.
Pan Kaiser má sice pravdu v tom, že evropským jaderným elektrárnám tak silné zemětřesení či tsunami jako v Japonsku nehrozí, přesto se jedná o provozy nesmírně rizikové. Například 4 jaderné bloky v Dukovanech, dokončené v roce 1985, jsou stoprocentní ruskou technologií, a nedisponují dokonce ani ochranným kontejnmentem. Kromě provozních problémů by zásah zvenčí mohl mít fatální následky. Umí si autor představit třeba natankovaný airbus padající na JE Dukovany? Bezletová zóna zde moc nepomůže, neboť například teroristé takové zóny zřídkakdy respektují.
Milan Březina, Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
