Ad LN 12. 2.: ODS chce zařídit tajnou volbu
Ano, jsem pro veřejnou volbu, mám přece právo vědět, jak volí mí zástupci. Ano, jsem pro veřejnou volbu. Argumenty, že je nedemokratická, nesvobodná a používá se jen při mimořádných událostech, jsou k pousmání. Nemohu je přijmout. Tajná volba je lstivá, zbabělá a ideální pro slabošské jedince, kteří se obávají veřejně projevit svůj názor. Ano, jsem pro veřejnou volbu - pocházím z Krkonoš a chci vědět, jak volí mí zástupci, senátor Ivan Adamec a poslanec Kochan, kteří se nám v době voleb nabízejí, vlichocují a chtějí naše hlasy, slibují a dlouhodobě se usmívají z velkých billboardů. Naše hlasy potřebují. Vzpomínám, jak nás na besedě v Hradci Králové kandidátka ODS Zdeňka Horníková plamenně přesvědčovala, ať volíme právě ji. Proč já bych teď neměl vědět, jak volí oni? Chci to vědět, protože i mě žádali o svůj hlas. Že veřejná volba přináší zmatky a nepřesnosti? Nechť si tedy každý stoupne, představí se a nahlas řekne, komu dává svůj hlas. Ať se zvedne a pevně si stojí za svým názorem. Proč jsou nyní mnozí proti veřejné volbě, když veřejnost žádali o svoji podporu? Obávají se něčeho? Máme právo vědět, jak volili námi zvolení zástupci v prestižní volbě. Jinak ať oni nechodí za námi, nenabízejí se a netváří, že je zajímá názor náš.
Martin Věchet, zakladatel Open Air Festivalu „Trutnov“ a student teologie
Nestačil by ceremoniář na částečný úvazek?
Ad LN 11. 2.: Boj o Hrad
Hašteření jako zaklínací formule volby hlavy státu nepřidává vítěznému kandidátovi na důstojnosti. Dokud se politická scéna nezcivilizuje, mohl by být východiskem reprezentativní ceremoniář na částečný úvazek, na základě výběrového řízení.
Jiří Hora, Praha
Volnost pro každou volbu. A třeba divou
Ad LN 11. 2.: Špína ulpí na všech
Události posledních dnů ve vysoké politice mi připomněly historku z mládí. Po rozpuštění Junáka jsme opustili klubovnu s rozpaky. Můžeme sice za sebou zavřít dveře na petlici, ale už nikdy přece nezapomeneme na Jestřába Foglara, na Jana Tleskače a na úžasného ježka v kleci. A začali jsme, stejně jako další junáci v celé republice, jezdit do lesů a trajdat po březích řek na vandrech. Po čase bylo na spadnutí založení nové trampské osady.
Se jménem osady nebyla potíž, scházeli jsme se v Kočičině, a tak nebylo divu, že se prosadil název Divoká kočka. Ale kdo z nás bude šerifem? Aha! Šerifa jsme ani ve skautu nevolili. A v dáli na chatě u Yuconu měl již brzy hořet poradní oheň a ve svitu plamenů každý z nás vlastní rukou napíše jméno. Kdo získá nejvíc hlasů, vyhrává. No jo, přece nejsme žádní paďouři, abychom v rajské zahrádce nezasadili čertovské kvítko. Tedy, spíš kamaráda Kakina. Potají jsme k němu chodili a špitali: „Kandiduj, Kaki, budeme Tě volit.“ Kakin se usmíval, chvílemi už dokonce zářil jak šerifská hvězda, no prostě byl štěstím bez sebe.
„Prosím kandidáty, ať předstoupí,“ zahlaholil kdosi u ohniště. A Kakin se zvedl a hrdě se uklonil. „Kandiduješ?“ zajímal se kdosi z nás vážně. Dotázaný se s úsměvem ještě jednou uklonil. A písemná volba mohla začít. Papírky se posbíraly do klobouku a pak je navržený osadník vytahoval, rozbaloval a četl. Už to asi tušíte. Ani na jednom tom lístku nebylo napsáno jméno Kakin. A kamarádovi zmrzl úsměv na rtech a utrousil: „Debilové.“ Trvalo to ještě dlouho, šerifa jsme zvolili, ale Kakin to už nebyl.
Já vím, nebylo to hezké. A tak s úsměvem vzpomínám na první volby a v rozjitřených myšlenkách se mi v paměti hlásí moudré slovo novináře a spisovatele Čapka: Volnost slova, ano! Volnost pro každou volbu, a třeba divou... ale co nás přitom ochrání před volnou a surovou hloupostí? Co nás ochrání před omezeností a zdivočelostí fanatiků kterékoliv politické polopravdy?
Možná čekáte, že někde na řádku objevíte jméno zaručeného kandidáta, ale já raději něco dobrého v esšálku uklohním a dám si pozor, aby mi do ohně neupadla chňapka, přátelé voleb i Karla Čapka.
Jan Schwarz, pastor.schwarz@seznam.cz
Když král, tak jedině Habsburg-Lothringen!
Ad LN 14. 2.: Monarchie versus republika
Jediný legitimní král by byl Otto von Habsburg a jeho potomci. Věřím, že žádný český šlechtic ani evropský panující rod by toto místo nepřijal, protože by riskoval nelegitimitu svého majestátu, u případných šlechticů by se mohlo jednat i o zradu jako v roce 1618. Někteří šlechtici mají i ve svých erbech hesla o naplnění práva. Například kníže Schwarzenberg Nil Nisi Rectum (Nic než právo - pozn. aut.). Pro šlechtice musí být naprosto skličující poslouchat při volbě prezidenta ministra Langra, který vedle něj hovořil nejsprostěji, jak jsem kdy slyšel. Pryč s tímto hulvátstvím!
Martin Kubík, Praha
Důstojná kandidatura
Ad LN 13. 2.: KSČM vyslala Bobošíkovou
Tak to je skutečně to pravé ořechové! Musíme být v prezentaci národních osobností už opravdu na dně, když připadají v úvahu na tak váženou funkci takoví lidé! Vzpomínám na paní Bobošíkovou v době stávek v ČT: na její arogantní chování, na její slovní útoky k personálu, na pyšný výraz tváře... ano, to by byla důstojná prezidentka a výstižný představitel naší politické garnitury. Nenašel by se ještě někdo horší? Asi už ne. Začínám být přesvědčený, že komunisté na ten náš Hrad v podstatě pana Klause chtějí - ale nechtějí to nahlas přiznat.
František Chaloupka, Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
