Ad LN 25. 3.: Bod pro Čínu
Olympijské hry se, bohužel, zpolitizovaly. Stalo se tak vinou Mezinárodního olympijského výboru, který rozhodl, že budou v Pekingu. Výmluvy jeho členů, že prý to „pomůže rozvoji demokracie v Číně“, jsou právě jen výmluvami. V roce 1936 se pořádaly hry v Berlíně (to už byl Hitler tři roky u moci) se stejnými výmluvami. Jak to „pomohlo rozvoji demokracie“ v nacistickém Německu, je všeobecně známo.
Ne - jde, jako téměř vždy v těchto časech, o kšeft. Čína je zárukou, že levná pracovní síla poddaných komunistického režimu obstará vše potřebné a mezinárodní monopoly se nasytí. Neulehčí se nikomu, jak čínský režim denně dokazuje. Jediný, kdo by byl býval mohl tohle všechno zvrátit, byli sportovci. Ale ti už jsou také v postavení jakýchsi nevolníků sponzorů a vzepřít se tomuto jhu je riziko - i když nepochybuji, že mezi nimi jsou takoví, kteří vědí, že nezúčastnit se her znamená přinejmenším ztratit šanci - někdy poslední. Také ovšem vědí, že vzepřít se čínskému režimu znamená pro jeho poddané mnohdy ztratit život.
Milan Jíra, Praha
Otázky pro Havla
Ad LN 25. 3.: Jen žádné otázky
Tentokrát souhlasím s článkem pana Plesla od A do Z. Přiznám se ale, že než na nuance basketbalového útoku bych se Havla spíš zeptala, co udělal on - přítel všech amerických prezidentů a zvláště pak kamarád bývalé ministryně zahraničních věcí Albrightové - pro to, aby jeho spoluobčané mohli do USA jezdit bez víz?
Ale proč by to dělal, že ehm? On, velký přítel USA, tam mohl, a co by tam chtěli ti mizerní provinční Čecháčci, že ehm? Takže být na jeho místě, akorát se stydím. Nebo že by snad naše morální autorita prachsprostě záviděla modrému ptáku jeho úspěch?
Helena Šindelová, Praha
Kam vede nelimitované urážení, vidíme denně
Ad LN 22. 3.: Právo urážet
Chtěl bych se zastavit u názoru pana Weisse a jeho pojetí práva urážet. Nemá smysl se pouštět do žádných diskusí na téma „západní civilizace“ versus islám. Byly by dlouhé a výsledek je nejasný. Dovolil bych si souhlasit s názorem Hassana Muneeba, že projev svobody by neměl sahat na hodnoty druhých lidí. Tím nemyslím nějakou bezvýznamnou kresbičku, za níž je na první pohled vidět účelovost, exhibicionismus, provokace a de facto prázdnota, ale „svobodu“, již nabízíme my. Pakliže by měla být, jak tvrdí pan Weiss, založena na urážkách a zesměšňování, jednalo by se svým způsobem o perzekuci menšin, které vyznávají jiné hodnoty či se chovají dle jiných vzorců než většinová společnost, což vlastně svobodu těchto skupin do určité míry může potlačovat (viz Romové v ČR). Kam vede ničím nelimitované urážení, se můžeme pravidelně přesvědčovat na naší politické scéně. A propos, jak by asi pan Weiss pochodil, kdyby hodlal urážet duševně či tělesně postižené, oběti holocaustu, či, velmi příznačně, oběti 11. září? Mám pocit, že právo urážet je v tomto komentáři chápáno zcela jednostranně až účelově.
Chtěl bych ještě podotknout, že většina muslimů jistě není radikální a nectí chiméru jménem Usáma bin Ládin. Proč tedy pan Weiss v případě, že hodlá mluvit o islámu, potažmo proroku Mohamedovi, musí za každou cenu do svého komentáře Usámu bin Ládina „vpašovat“? Cožpak Usáma bin Ládin je synonymem pro proroka Mohameda či islám jako takový? Nejedná se v tomto případě o účelové manipulování veřejným míněním? Tohle by pak měla být ta svoboda projevu, již se jal hájit? Vřelý dík Karlu Schwarzenbergovi za jeho rozhled a sílu, že se nenechá k podobným účelovostem strhnout.
Mgr. Jiří Smitka, archivář a historik, Praha
Odpovědi na otázky čtenáře Vavrušky
Ad LN 21. 3.: Odpovědi chybějí
Chci reagovat na čtyři otázky čtenáře Karla Vavrušky, které vyšly v této rubrice minulý pátek.
1. Spojené státy se zvlášť významným způsobem podílely na porážce nacismu za 2. světové války. Oproti tomu dnes neexistující SSSR se na rozpoutání této války přímo podílel. Velmi význačným způsobem se podílely též na ukončení 1. světové války. Proto zde USA musí zůstat, jinak se ti evropští mírotvorci mezi sebou povraždí. 2. Že se panu Vavruškovi rozpadla Varšavská smlouva, to je jen důkaz toho, na jakých základech byl tento útočný pakt vybudován.
3. V roce 1968 jsme tímto agresivním paktem byli napadeni i my. Proč?! Co jsme komu udělali? My jsme tady nepostříleli žádnou českou Srebrenici, neuřezávali malým dětem hlavy, nepárali těhotným ženám břicha, nepovraždili čtvrt milionu lidí, nezahájili čtyři války apod. To je autor dopisu proti tomu, aby takovýto stát byl od takovýchto zvěrstev osvobozen? My jsme v té době zde pořádali majálesy, a přesto nás zločinec Brežněv nechal okupovat.
4. Totéž platí o Iráku. Tam byly povražděny statisíce lidí, k tomu použity chemické zbraně, a to zcela prokazatelně minimálně dvakrát. Saddám Husajn vyvolal válku, ve které padl více než jeden milion lidí. Vyvolával války nejen proti svým sousedům, ale i proti svému národu.
Libor Polák, Nové Město nad Metují
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
