Ad LN 30. 3.: Letní čas? Půl roku zkaženého života
S vděčností jsem přijal článek pana profesora Kolíbala. Patřím mezi lidi žijící podle slunce. Letním časem trpím a těším se sedm měsíců, až skončí a budu normálně žít.
Trvá mně poměrně dlouho, než si na letní čas „zvyknu“. Chápu jeho zavedení jako násilí a bezohlednost. Ať se jdou ti, kdo ho prosazují, podívat třeba do chlévů, jaké to dělá problémy zvířatům.
Natož pak malým dětem. Mají ze dne na den popletený celý svůj režim života. Supermarkety a výrobní haly nemají okna a svítí se tam celý den. Kdo chce mít režim letního času, ať si ho pro sebe dělá soukromě a nestěžuje druhým život.
Vladimír Pavlíček, živnostník, Dobruška
To se opravdu povedlo
Ad LN 25. 3.: Topolánek padl
Minulý týden postihla českou politickou scénu událost téměř tragická - pád vlády Mirka Topolánka, pád vlády, která se po letech snažila přijít s tolik potřebnými reformami. Nicméně, sociální demokracii a jejímu šéfovi se alespoň podařilo vyvolat mezinárodní rozruch. Jelikož v tomto školním roce studuji ve Spojených státech, sleduji světové mediální giganty jako například CNN nebo Fox News. Za uplynulých osm měsíců jsem v americkém zpravodajství neslyšel jedinou zprávu, která by se týkala České republiky, ale po vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě jsem se konečně dočkal. Přední média ve Spojených státech reagovala na nestabilní politickou situaci v Česku obavami o naše předsednictví v Evropské unii, které se nesmyslným krokem Jiřího Paroubka stává více než složité, ale i překvapenými otázkami co bude s návštěvou Baracka Obamy v Praze, když teď nemáme premiéra, který by měl důvěru. O radaru nemluvě. Jestli bylo cílem Jiřího Paroubka způsobit nebývalou mezinárodní pozornost a poškodit Českou republiku v době, kdy si to prostě nemůžeme dovolit, pak se mu to definitivně povedlo. Vladimír Chlouba, Louny (momentálně Gig Harbor, Washington)
Exekutorská komora být může, ale i nemusí
Ad LN 30. 3.: O mafiích a lidech
Současná právní úprava je nastavená tak, že exekutoři se sdružují ve veřejnoprávní komoře, která je samostatným subjektem nezávislým na státu. Zákon neobsahuje kontrolní mechanismy a nedává státu, resp. ministrovi spravedlnosti pravomoc vykonávat dohled nad činností exekutorské komory (jedinou jeho pravomocí vůči exekutorům je podávání výtek či kárných žalob při konkrétních pochybeních exekutorů, přičemž i o těchto žalobách rozhoduje v rámci kárného řízení orgán komory). Ministerstvo si je vědomo tohoto ne úplně šťastného konceptu, který vznikl v roce 2001 z poslanecké iniciativy, a proto připravilo řadu novel. Už předloni prosadilo novelu, která posílila dohled nad soudními exekutory (zapůjčování spisů, prověrka na místě či možnost uložit výtku). V pondělí pak budou na vládě projednávány další dvě novely. Jedna z nich umožňuje postihnout exekutorskou komoru v případě, že postupuje v rozporu se zákonem a posiluje dohled nad činností exekutorů. Druhá se soustřeďuje především na ochranu práv účastníků řízení a na jasné vymezení povinností a pravidel při postupu exekutorů.
Jinými slovy: ministr neodpovídá za to, jak exekutorská komora funguje. Zároveň ale nechce jen pasivně přihlížet šarvátkám uvnitř tohoto samosprávného celku, proto se snaží působit v pozici nezávislého arbitra a mediátora. Aktivity ministra spravedlnosti, kterými se snaží urovnat spory v exekutorské komoře, jsou nad rámec jeho zákonem stanovených povinností. Zároveň situaci řeší legislativními změnami. Není tedy pravda, že si se situací neví rady, jak je popsáno ve zmiňovaném komentáři.
Ministr spravedlnosti nechápe autorovu poznámku, že debata o zrušení exekutorské komory budí zděšení. Zahájení veřejné diskuse o možném zrušení exekutorské komory je legitimní, protože v demokratických státech jsou známy oba scénáře fungování a správy exekutorů. Tedy správa skrz samosprávnou jednotku (v tomto případě komoru) na jedné straně a na straně druhé správa a dohled přímo skrze příslušné ministerstvo.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti
Když už šrotovné, tak na porcelán a sklo
Ad LN 26. 3.: Na šrotovném nám velmi záleží
ČSSD docílila toho, co chtěla, a teď neví, co s tím a budou si vymýšlet nesmyslné kroky v řešení krizové situace. Za naprostý nesmysl pokládám šrotovné u aut, je to vlastně v rozporu s ideologií socialistů. Šrotovné by snad mohlo pomoci úzké skupině podnikatelů - a i těm stěží, ti totiž většinou stará auta nemají a běžný občan si asi v období krize bude těžko kupovat nové auto. Nehledě na to, že není žádná záruka, že ta nová auta budou zrovna z tuzemských automobilek, kterým by mělo být takto pomoženo (viz zvýšený prodej škodovek v zahraničí). Kromě toho ono šrotovné by zatížilo státní kasu a zvedlo dluh na úkor těch, kteří si auto nekoupí a těch je nepochybně většina.
Proč tedy nezavést šrotovné na porcelánové či skleněné nádobí, to by mohlo pomoci krachujícím sklárnám či porcelánkám. Dalším nesmyslem jsou 13. důchody, už vidím důchodce jak běží zběsile utrácet, aby tak pomohli ekonomice. Důchodci totiž většinou kupují s rozmyslem jen to, co skutečně potřebují. A na rozdíl od ČSSD nemají zájem dělat si dluhy čili jsou dobrými hospodáři.
Milan Bednář, Plzeň
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
