Dostavba Staroměstské radnice, volební trumfové eso primátora Pavla Béma před loňskými komunálními volbami, se nedaří. Ani po roce se nikam nepohnula.
PRAHA Praha bude místem pro život, slíbil Pražanům vloni před volbami primátor Pavel Bém. Hitem volebního programu pražské ODS se měla stát dostavba Staroměstské radnice.
Od chvíle, kdy tuto ideu Bém zveřejnil, pro splnění volebního slibu neudělal nic. Pracovní skupina odborníků, která má připravit zadání pro budoucí ideovou architektonickou soutěž, se neschází. Sešla se pouze jedinkrát vloni v říjnu, a to ještě v nekompletní sestavě (chyběl Milan Knížák). V jejím čele stojí bývalý rektor AVU a někdejší ředitel Národního památkového ústavu, historik umění Jiří Kotalík. „Je to renomovaný, uznávaný odborník,“ zdůvodnil volbu před novináři vloni Bém. Přesto si až dosud nenašel čas na to, aby Kotalíka oficiálně jmenoval.
Skupina nemá žádné termíny dalších schůzek, žádný statut poradního sboru či jiného orgánu primátora a vlastně ani žádný program či úkoly. Není dokonce jasné ani to, zda se Staroměstská radnice vůbec dostaví.
Kotalík proto zvažuje, že pokud se něco v dohledné době nezmění, na konci roku z funkce odstoupí. „Pro mě je to zklamání. Měl jsem ze začátku pocit, že to všichni myslí naprosto vážně. Ale výsledek je nula,“ sdělil LN Kotalík.
Podle jeho mínění se na tomto obratu negativně „podepsala“ mezinárodní architektonická soutěž na novou Národní knihovnu, která vyvolala nebývale silné polemiky o výsledku i průběhu. „Najednou si všichni uvědomili, jak je uspořádání architektonické soutěže složité a zranitelné,“ míní Kotalík.
Bém však odmítá přiznat porážku. Jak sdělil tento týden LN, expertní skupina připravuje zadávací podklady pro architektonickou soutěž, která by prý mohla být vypsána kolem Vánoc. „Ten projekt jsem si vzal za svůj, pracuji na něm a hovořím o něm s odborníky,“ podotkl Bém. Tyto individuální schůzky jsou ale nezávazné a probírají se na nich i jiná témata. To LN potvrdil ředitel Národní galerie Milan Knížák, který s Bémem diskutoval v červenci.
Podle Kotalíka se to takhle připravovat nedá. „Generace architektů a urbanistů řešily dostavbu Staroměstské radnice už od roku 1847. „Podotýkám, že neúspěšně, že to nebyli žádní hlupáčci,“ zdůraznil Kotalík. Kdyby to vedení města se Staroměstskou radnicí myslelo vážně, muselo by podle něho někoho pověřit, aby hledal rešerše v městském archivu a muzeu.
Minulé soutěže na dostavbu by se musely digitalizovat a přenést do stejného měřítka. Připravovaly by se dále konference, workshopy, chystala by se knižní publikace. „To všechno by se muselo udělat i za tu cenu, že to povede k jedinému závěru. Že totiž to místo má takový historický náboj a takovou kvalitu architektury, že všechny aktivity přebije. A že se Staroměstská radnice ponechá svému osudu,“ myslí si Kotalík.
Zmíněná komise měla současně s dostavbou radnice najít i klíč k proměně Staroměstského náměstí. To je nyní podle odborníku chaotická změť fiakrů, trhovců a restauračních předzahrádek.
OBRÁZEK
Dostavba Staroměstské radnice Staroměstská radnice vznikla jako slepenec několika
sousedících domů. Nejstarší z nich s vysokou hranolovou věží pochází už ze 13. století. Všechny nápady dostavět radnici se týkají především jejího východního křídla, kde byly až do asanace Starého Města malé středověké domky. Ty byly po svém stržení nahrazeny v půli 19. století předimenzovanou
dostavbou. Příliš vysoká budova nebyla Pražany nikdy přijata, a živě se tak diskutovalo o její přestavbě nebo zbourání. To ji nakonec postihlo na sklonku války, kdy byla při pražském povstání nenapravitelně poškozena. O budově, která by ji nahradila, se ale diskutuje už od počátku století. Vypsáno bylo již 12 architektonických soutěží, v nichž bylo jen málokdy vyhlášeno první místo. Několik generací architektů si nalevo od orloje představovalo leccos. Od vcelku vkusné novorenesanční budovy přes mrakodrap, pyramidový dům vyšší než věž radnice až po nenápaditou kostku připomínající panelák.
