Newsweek
Ve 3D přichází jedna dobrá dimenze nazmar. Překot, s nímž Hollywood k tomu formátu utíká, je sebevražedný. Ke zkušenosti ze zhlédnutí filmu 3D nic zásadního nepřidává. Některé diváky obtěžuje, u jiných vyvolává nevolnost a bolesti hlavy. Přechod na 3D motivuje především snaha prodávat drahá projekční zařízení a přidat 5–7,5 dolaru k ceně lístku do kina. Obraz 3D projekce je výrazně tmavší než u standardní 2D, navíc se nehodí pro filmy pro dospělé, míněné vážně. Omezuje svobodu režisérů dělat takové filmy, jaké by si přáli. (...)
Nejsem proti 3D jako možnosti. Jsem ale proti tomu, aby se ten formát stal v Hollywoodu způsobem života, protože se kvůli němu studiová produkce odklání od snímků, jež by třeba zasloužily Oscara. Hollywood se cele vrhá na trh pro děti.(...) Hollywood by potřeboval projekční systém, který je vhodný pro všechny typy filmů a svou kvalitou překoná všechno, co diváci kdy viděli. Marketingoví ředitelé mají pravdu, když říkají, že publikum je nutné nalákat na takový divácký zážitek, který domácí projekce není s to umožnit. Tvrdím ale, že nevsadili na ten správný zážitek.
