BRNO Území moravské metropole se může poprvé v historii zmenšit. Kvůli sporům s brněnskými úřady a politiky se chtějí odtrhnout obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic, nynějších částí obvodu Brno-jih.
Na petici za vyhlášení referenda již sehnali dostatek podpisů. Magistrát nyní prověřuje, kolik lidí vlastně ve čtvrtích bydlí a zda jsou podpisy pravé. Pokud je správný údaj iniciátorů referenda, mělo by být vyhlášeno - a vysloví-li se pro odtržení stejný počet obyvatel, obě části se odtrhnou. A s nimi i lukrativní brněnské pozemky.
Kritika padá na radnice ovládané zástupci ČSSD „Je to otázka dlouhodobého zanedbání obou částí Brna a nezájmu o nás,“ poznamenal jeden ze zástupců iniciativy Samostatný jih Pavel Reich. Podle něj zástupci Brna-jihu ani magistrátu nerespektují vesnický charakter Přízřenic a Dolních Heršpic, neinvestují do jejich rozvoje, naopak je chtějí změnit a „z klidného místa pro bydlení udělat přelidněnou periferii s průmyslovou zónou“. Mají tam vyrůst mnohapatrové domy.
Starosta Brna-jih Josef Haluza (ČSSD) o snahách ví. I jeho označují obyvatelé za jednoho z viníků situace. „Referendum na 99 procent bude,“ připouští Haluza. I když je má za ukvapené rozhodnutí. Obvinění radnice ale odmítá. „Tak tomu prostě není. Opravila se tam hospoda, kaplička, hasička, rekonstruovalo se Jižní náměstí. Dokonce první peníze, které radnice počátkem 90. let měla, šly do kanalizace v Přízřenicích,“ vypočítává. Ve vedení městské části Brno-jih je takřka odpočátku, i když nejdřív jako místostarosta. Sama radnice sedí v mnohem větším Komárově.
Reich přiznává, že ne každý signatář petice musí být pro odtržení. „Ale každý bude pečlivě zvažovat, jak se k nám kdo chová, co by oddělení dalo i vzalo, vzít v úvahu všechny argumenty,“ dodal. Ty nyní shromažďují a chtějí je představit v červnu. V případě odtržení by se například lidem snížila daň z nemovitosti, naopak by si připlatili za dopravu. Nová obec s „pracovním“ názvem Dolní HeršpicePřízřenice by nebyla součástí brněnských tarifních zón městské dopravy, lidé by platili vyšší jízdné a neměli nárok na tolik slev. Stejně jako Brňané při cestě za nákupy do nákupních center v Heršpicích.
Náměstek primátora Martin Ander (SZ) tvrdí, že jde o nedorozumění. „Je to především komunikací uvnitř městské části,“ poznamenal. Příští týden chce ve čtvrtích představit návrh úpravy územního plánu. „A jsem připraven si s lidmi promluvit i o dopadech oddělení. O tom, jak by to bylo se školami, které by měli za hranicemi, s dopravou, sítěmi a podobně,“ dodal.
Mohli by být samostatnou městskou částí Situace vyděsila zástupce ODS, kteří jsou na magistrátě i na radnici Brna-jihu v opozici. Podle nich je potřeba s lidmi začít ihned jednat. „Je hrozné, že politika ČSSD vedla tak daleko, že někteří lidé nechtějí žít v Brně. Plánovaná výstavba je značně necitlivá,“ poznamenal lídr ODS Robert Kotzian. Chce se s lidmi z obou míst sejít, byť minimálně do podzimních komunálních voleb je jeho role slabá.
Kámen úrazu je v tom, že iniciátoři petice chtějí referendum 2. října, tedy ještě před volbami. Do té doby není ale třeba možné rozhodnout ani o tom, že by se z Dolních Heršpic a Přízřenic stala samostatná, třicátá městská část Brna. Přitom to připouští iniciátoři jako možnost. „Pro mnoho lidí by to bylo řešení,“ míní i Reich.
Fakticky může oddělení obou částí být i právní problém. Počtem obyvatel kolem 1500 splňují podmínky pro vznik nové obce. Součástí města se ale staly zákonem o Velkém Brně v roce 1919 - a tento zákon stále platí. A místní referendum nesmí jít proti zákonu. „Domníváme se, že šlo o zákon jednorázový. Je to ale věc názoru,“ dodal zástupce Samostatného jihu.
Historička Milena Flodrová připomíná, že pokud by k odtržení došlo, Brno by se poprvé zmenšilo. „Lidé by se měli domluvit,“ tvrdí.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
