Jednoduché stavení o ploše 24 metrů čtverečních s útulným obytným podkrovím přijde na zhruba 150 tisíc korun. Cena ovšem není jeho hlavní výhodou. Kromě toho, že je dům levný a energeticky nenáročný na stavbu i provoz, panuje v něm velmi příznivé klima, dobře se v něm dýchá a žije, upozorňuje Petr Porada, který se svou přítelkyní dům buduje jako dlouhodobý brigádník a nyní v něm i přechodně bydlí. „Dovnitř nás zahnal říjnový sníh, dokončit potřebujeme schody a sprchový kout, domu chybí ještě zelená střecha z trávy, to musíme ale počkat na jaro,“ dodal.
Mladý pár začal stavět loni a na pomoc měl střídavě asi 30 brigádníků, vesměs mladých lidí, kteří mají dost městského shonu a smogu. Porada se dříve věnoval sociální práci, jeho partnerka studovala biologii. Teď se z Pražanů stali stavaři. S ekodomy se roztrhl pytel Majitelem slaměného domu v Křižanech, který brigádníci staví, je Peter Skořepa. Až se dům postaví, chce ho asi za půl milionu prodat. Mimo takzvaný slamák postavil letos ještě kulatou dřevostavbu izolovanou ovčí vlnou v Senci u Bratislavy, kde sám bydlí. Za Ještědem, odkud pochází, chce postavit asi 40 dalších ekodomů, roubenky, poloroubenky, dřevostavby, slaměné a hliněné stavby. S ekodomy se podle něj roztrhl pytel, vyrostly u Brna, Mladé Boleslavi nebo ve Skalce u Doks. V Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku letos herec Jaroslav Dušek postavil kopuli z pytlů naplněných hlínou.
„Hodně mladých lidí tíhne k ekologickému bydlení. Obávají se syndromu nezdravých budov ze sádrokartonu a betonu, ve kterých nelze ani pořádně vyvětrat,“ říká Porada, který chce jednou využít zkušenosti ze stavby v Křižanech při výstavbě vlastního domu. I ten má být z balíků suché slámy, jejichž cena je od 100 do 200 korun za metr krychlový, a mazlavého jílu, který stačí někde nakopat. Jíloviště se prý najde téměř u každé vesnice. Poradův pozemek by měl být ale ještě na odlehlejším místě, než je okraj Křižan se 700 obyvateli.
Slaměné domy mají vlastnosti pasivní stavby. A pokud nejsou velké, lidé nepotřebují ani stavební povolení. Hliněné omítky zaručují nehořlavost slámy a zlepšují izolační a akumulační vlastnosti. Výhodou hlíny je snadné tvarování, nechají se z ní vyrobit lampy, kamna, sezení, výklenky nebo kulaté rohy. Když se okoukají, stačí je namočit a předělat. „Dnes už není ani problém stavby pojistit,“ poznamenal k tomu Skořepa.
