* LN Snižují firmy emise dostatečně, nebo by měly být lepší?
- Některé jsou opravdu efektivní, protože si uvědomují, že je to pro ně i ekonomické - mají nižší spotřebu paliv a surovin. Ale znečištění je pořád neúnosně vysoké. Některé firmy k tomu přistupují laxně - potvrdila to letošní debata o Prunéřovu.
* LN Jak jsme na tom ve srovnání s Evropou?
- Česko rychle snížilo znečištění během posledních dvaceti let. Ale vycházeli jsme ze základu, který byl jedním z nejhorších na světě. Nebyl to zas takový úkol ve srovnání s tím, co dělala západní Evropa.
* LN Jaké látky jsou pro přírodu i zdraví lidí největší problém?
- To nelze tak jednoduše říci. Platí ale, že látky, které způsobují smog, jsou karcinogenní a bezprostředně ohrožují zdraví lidí. Je to akutní problém, se kterým musíme rychle pohnout. Na druhou stranu to lze udělat podstatně jednodušeji než snížit energetickou náročnost české ekonomiky a potažmo exhalace skleníkových plynů. To se nám zatím příliš nedaří.
* LN Jsou na to naše zákony dostatečně přísné?
- Naše legislativa je naprosto nedostatečná. Ukazuje to letošní smog na Ostravsku, kde se s pomocí současných zákonů nepodařilo vyřešit zcela katastrofální situaci. Je potřeba nový zákon o ovzduší, který by podstatně posunul pravomoci státu vůči velkým znečišťovatelům, jako jsou hutě a podobně.
* LN Pomáhá něčemu veřejný registr znečišťovatelů?
- Dá se říci, že tlačí průmysl k tomu, aby investoval do čistější výroby. Lidé se v něm zajímají, kolik vypouští ten konkrétní komín za jejich domem. To se totiž bezprostředně podepisuje přímo na jejich zdraví, nikoliv celkový objem ve statistikách za celou zemi.
* LN Mohl by být registr lepší?
- K tomu, aby byl použitelný pro širší veřejnost, musel by být asi více populární. V některých zemích například funguje, že si zadáte své směrovací číslo a vyjede vám mapa vašeho okolí, která ukáže jednotlivé továrny a množství jejich exhalací za poslední dobu.
