Podle zjištění MF DNES se Emil Kintzl v sobotu srazil na sjezdovce s jiným lyžařem. Pro zraněného letěl záchranářský vrtulník a přepravil ho do nemocnice v Plzni, kde dnes zemřel.
Kintzl byl podle svých přátel do poslední chvíle v plné síle, 23. února oslavil 88. narozeniny. Ještě v pátek přednášel o Šumavě v Enviromentálním centru v Železné Rudě.
„Já tomu stále nemohu věřit. Byl při síle, svěží. Šumava přišla o největší ikonu a legendu,“ uvedl starosta Železné Rudy Filip Smola, pro kterého byl Kintzl velkým vzorem.
„To, co dělal celý život pro Šumavu, to bylo něco nevídaného. Je třeba připomenout jeho neuvěřitelné nadšení pro věc. Byl to vzor pro velké množství lidí,“ sdělil Smola.
Připomněl, že Emil Kintzl bojoval za otevření Šumavy turistům, za rozumnou ochranu přírody. Každoročně se proto účastnil pochodu na pozůstatky Juránkovy chaty u Železné Rudy, kam je přístup kvůli ochraně přírody jen z německé strany a on si přál zpřístupnění i z Česka.
Šumavská legenda Emil Kintzl |
Přál si i znovuobnovení Lávkové cesty, která se vyznačovala krásnými výhledy na Čertovo jezero. Přál si také obnovu přístupu na Modrý sloup. „Šumava tedy ztrácí člověka, který bojoval za obyčejné lidi, kteří si chtějí Šumavu projít,“ shrnul Smola.
Do poslední chvíle perfektně lyžoval nejen na moderních lyžích, ale i na těch historických. Železné Rudě také zapůjčil svoji sbírku historických lyží, která je k vidění v enviromentálním centru.
Jako na bezvadného chlapa a neúnavného organizátora bezpočtu sportovních a dalších akcí vzpomíná na Emila Kintzla jeho souputník, bývalý učitel tělocviku a někdejší závodní lyžař Milan Hampl z Klatov.
Připomněl, že lyže byly osudné také pro Kintzlova syna, který měl před sebou nadějnou soutěžní kariéru, ale zahynul při závodech v Krkonoších. Emil tehdy ale nezahořkl, zůstal mimořádně aktivní. A dodnes neměl volný den, kalendář měl nabitý akcemi.
„Emil odešel navzdory svému věku 88 let opravdu v plné síle, s bystrou myslí a pamětí, jakou jsme mu mohli jenom závidět. Byl to bezvadný chlap, který nezkazil žádnou zábavu. Miloval Šumavu, ke které mu kdysi otevřel cestu skauting, a z něj si také na celý život odnesl ty nejlepší lidské vlastnosti,“ zdůrazňuje Hampl.
Ještě minulý týden pořádal lyžařskou akci Závod postaru z Lišáku s Emilem na domovské sjezdovce v Kašperských Horách. „Příští rok už to bude jeho memoriál,“ dodává Milan Hampl smutně.
Emil Kintzl byl pro mnohé legendou. Na Šumavě, která mu přirostla k srdci, žil od pěti let. V roce 1939 se s rodiči přestěhoval z Prahy do Sušice, odkud pocházela jeho maminka.
Po peripetiích s komunistickým režimem se stal učitelem tělocviku, působil v Hartmanicích, Srní a nakonec v Kašperských Horách. V roce 1975 byl ze školy vyhozen a pracoval jako topič. Věnoval se lyžování a turistice.
Je autorem tří knih - Zmizelý kousek Šumavy, O počátcích lyžování na Šumavě slovem i obrazem a Učitel na Šumavě.
