OTTAWA Kanadští Eskymáci již dávno vyměnili psí spřežení za sněžné skútry, ale nynější klimatické změny projevující se i na dálném severu je zřejmě přimějou, aby se ke klasickému zvířecímu potahu vrátili.
Psí spřežení je totiž lehčí než skútr, takže přejede i po tenčím ledu, a navíc psi instinktivně vycítí praskající led a vyhnou se nejohroženějším místům. Tvrdí to kanadský výzkumník Martin Tremblay, pověřený kanadskou vládou bádáním po projevech klimatických změn na severu.
„Zvláště na začátku zimy, kdy vrstva ledu není na jezerech a řekách ještě dost silná, by se vyplatilo používat psí spřežení, protože psi vycítí nestabilní led a snaží se takovým místům vyhnout,“ řekl podle agentury AFP Tremblay.
„Dokonce i když se saně propadnou prolomeným ledem, psi jsou často schopni je vytáhnout, a tím zachránit před utopením člověka, který na nich jede,“ dodal.
Během zimních měsíců loví Inuité tradičně tuleně, soby a lední medvědy, a přitom se přemísťují tundrou na dlouhé vzdálenosti. Od 50. let minulého století začali ale k těmto účelům využívat spíše sněžné skútry, které jsou rychlejší a dojedou dále. Jejich údržba je navíc méně pracná než celoroční starost o smečku dvanácti psů, kteří během tří dnů sežerou jednoho tuleně.
Tremblay však věří, že také nynější zdražování benzinu Inuity přiměje vrátit se k psům. Kromě již jmenovaných výhod totiž psi na lovu poskytují lovci dodatečnou ochranu nebo aspoň ostrahu před šelmami, třeba ledním medvědem. „I Inuité se prostě musí přizpůsobit klimatickým změnám,“ tvrdí badatel.
Podle jiných názorů je ale nějaké masové přesedlání Inuitů zpět k psím spřežením nepravděpodobné. Už i tito obyvatelé severu totiž mají většinou během týdne pravidelné zaměstnání a na lov vycházejí jen o víkendech.
Chovat za takové situace smečku psů prý není praktické. Sněžný skútr trpělivě a bez krmení čekající, až jeho pán bude mít chuť zajet si na lov, je v tomto srovnání stěží překonatelný, poznamenává AFP. Inuité využívají k těmto účelům velmi staré plemeno grónského psa.
