LUCEMBURK Evropská unie chce záruky, že český prezident Václav Klaus podepíše Lisabonskou smlouvu, pokud unie vyhoví jeho požadavku a udělí Česku výjimku z Listiny základních práv EU.
Vyplývá to z včerejšího jednání šéfů diplomacií unijních zemí v Lucemburku. Případný podpis českého prezidenta se však odvíjí i od rozhodování českého Ústavního soudu, který v úterý začne projednávat stížnost části senátorů na Lisabon. Klaus přitom nemůže smlouvu reformující Evropskou unii podepsat, dokud soud nevynese konečný verdikt.
„Na to, abychom udělali jakýkoli ústupek, musíme mít garance, že podepíše,“ řekla včera na závěr prvního dne zasedání ministrů zahraničí v Lucemburku švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmströmová, jejíž země v tomto pololetí EU předsedá. Na začátku jednání ministrů se zdálo, že cestu k případnému kompromisu by mohl zkomplikovat odpor Maďarska. Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs totiž pohrozil, že Budapešť zablokuje jakoukoli výjimku, v níž budou výslovně uvedeny Benešovy dekrety, na jejichž základě v někdejším Československu po 2. světové válce přišli o majetek vystěhovaní sudetští Němci a část maďarské menšiny. Klaus přitom původně žádal o výjimku právě kvůli obavám z případných majetkových nároků sudetských Němců. Zmínku o dekretech bývalého prezidenta Edvarda Beneše však podle českého ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho česká výjimka obsahovat nebude. „V našem návrhu se nebudeme odvolávat na žádnou konkrétní část naší legislativy,“ řekl. Později upřesnil, že měl na mysli právě Benešovy dekrety.
Otázkou zůstává, jaký postoj zaujme Slovensko. Podle ministra zahraničí Miroslava Lajčáka chce mít Slovensko stejnou právní ochranu jako Česko. Ministr však odmítl upřesnit, zda to znamená, že na nadcházejícím summitu unie bude Bratislava bojovat o stejnou výjimku jako ČR.
