Pondělí 1. července 2024, svátek má Jaroslava
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Eurokrize zaplatí investoři

Česko

Zatímco EU hledá stálý krizový mechanismus, země eurozóny nemají jasno, co s eurem

BRUSEL Evropská unie chce od června roku 2013 přenést ztráty z příštích evropských dluhových krizí na soukromé investory. O detailech krizového mechanismu budou od čtvrtka jednat v Bruselu evropské hlavy států. Výsledkem by mělo být stanovení a odsouhlasení nových pravidel, kterými se bude řídit eurozóna v nadcházejících krizových situacích.

V roce 2013 zanikne záchranný fond eurozóny, kde je v současné době 750 miliard eur. V případě krizí se bude od té doby postupovat podle Evropského stabilizačního systému. Jeho náčrt je již na světě a podle serveru BBC ho má tato zpravodajská stanice k dispozici.

Podle nového scénáře mají zadlužené státy nejdřív jednat o restrukturalizaci dluhů se soukromými investory, včetně držitelů státních dluhopisů, a až poté se o pomoc obracet na Evropskou unii.

Pokud by se jejich situace pořád nezlepšila, dlužné země by byly podle BBC nuceny vyhlásit řízený bankrot, což by je ovšem nezbavilo povinnosti nadále splácet záchrannou půjčku.

Červnem 2013 počínaje budou v rámci stabilizačního systému státní dluhopisy obsahovat takzvanou souhrnnou akční klauzuli, která usnadní nesolventním vládám získat souhlas investorů s odepsáním dluhů. Tyto změny vystaví soukromý sektor, držící státní dluhopisy, mnohem většímu riziku finančních ztrát.

Rozhodnutí převést ztráty na investory může také podstatně prodražit stávající dluhy nejzadluženějších států, protože investoři budou se zvýšením rizik požadovat i vyšší úroky.

K přijetí stabilizačního mechanismu bude nutné pozměnit evropskou smlouvu. Velká Británie bude pravděpodobně muset odsouhlasit zvýšené pravomoci Bruselu referendem. Koruna a marka opět na scéně Zatímco se státy eurozóny snaží najít společné stanovisko k budoucím krizím a jejich řešení, rozcházejí se v názorech na budoucnost společné měny. Šéf slovenského parlamentu Richard Sulík podle agentury SITA včera varoval, že by Slovensko nemělo slepě důvěřovat lídrům eurozóny a mělo by se připravit na znovuzavedení koruny. Návrat ke koruně je teoreticky možný i podle slovenského ministra financí Ivana Mikloše. Polský premiér Waldemar Pawlak včera řekl, že Polsko pravděpodobně nepřijme euro před rokem 2015.

Radikálně se mění také postoj Německa. Ještě v březnu mluvil německý ministr financí Wolfgang Schäuble v listu Bild o tom. že by měla existovat možnost z evropské měnové unie vyloučit země, které nejsou schopny udržet svůj rozpočet pod kontrolou.

Proti dlužníkům také často tvrdě vystupovala i kancléřka Merkelová a váhání Němců s rozhodnutím podpořit finanční záchranu Řecka a Irska podstatně zpomalilo celkové rozhodování Evropské unie. Tyto názory jsou momentálně vystřídány velmi jasnými postoji pro podporu společné měny. Němci teď mluví otevřeně o tom, že eurozóna musí za každou cenu zůstat pohromadě. Nejdůležitější a nejsilnější ekonomika eurozóny je teď velmi ochotná podat pomocnou ruku slabším článkům Evropy. V nedělním Bildu německý ministr financí Wolfgang Schäuble řekl, že vůbec nepřipadá v úvahu, že by evropskou měnovou unii opustila jediná země. Možnost návratu k německé marce označil Schäuble za „nerealistickou nostalgii“.

Autor: