BRNO Záhadu koróny, plazmatické obálky Slunce, možná pomohou odhalit vědci z Vysokého učení technického v Brně. Odborný tým pod vedením Miloslava Druckmüllera se chystá na další expedici za zatměním Slunce.
Jedině při této příležitosti je totiž možné díky jejich speciálním matematickým metodám „zachytit“ ze Země obraz koróny ve viditelné části spektra, což umožňuje její studium na kvalitativně zcela jiné úrovni. Takto vytvořená vizualizace koróny, která vznikla v Druckmüllerově týmu při loňském zatmění, se nedávno dostala i na titulní stranu prestižního vědeckého časopisu Nature. „Naše letošní expedice ale má jiný cíl. Při té minulé jsme se snažili v rámci technických možností pořídit obrazy, které by ukazovaly Slunce v různých spektrálních čarách. Pak jsme tato data dali k dispozici fyzikům, kteří se jimi neustále zabývají. Letos však jedeme údaje získávat na jejich objednávku,“ popsal Druckmüller.
Brněnská expedice bude zatmění, které nastane v pásu procházejícím Indií, Čínou a Tichým oceánem 22. července, pozorovat ze tří míst. Dva týmy u Šanghaje, třetí by se měl dopravit na jeden z menších atolů Marshallových ostrovů. „Spojené státy tam dřív provedly desítky pokusných atomových výbuchů. Ale podle expertů je tamní prostředí už zdraví neškodné a větší dávka ozáření hrozí spíše v Dolní Rožínce,“ podotkl brněnský matematik. Původně mířil tým VUT na jeden japonský ostrov, nezískal ale povolení. „Nedohodli jsme se kvůli podmínkám, jednání z japonské strany bylo přinejmenším nekorektní,“ míní Druckmüller.
Expedici ale čekají i jiná nebezpečí. Předpověď počasí jim dává jen padesátiprocentní naději, že bude jasno. A jediné letadlo, které na atol zajišťuje spojení, se před pár dny porouchalo a není jisté, zda bude znovu fungovat. Pozorování u Šanghaje zase může zhatit smog. Výhodou letošního zatmění je jeho délka. Potrvá až šest a půl minuty a je nejdelším v 21. století.
Pokud bude expedice úspěšná, mohla by data potvrdit teorii, s níž se brněnští vědci spolu s kolegy z univerzity v Honolulu pokoušejí dostat na stránky Nature podruhé. „Naše snímky ukazují rozložení iontů železa v části koróny nejblíže Slunci, což by mohlo vést k vysvětlení její vysoké teploty. Zatímco na Slunci je teplota řádově kolem šesti tisíc stupňů, v koróně dosahuje milionů stupňů,“ míní vědec.
