Ať už je postapokalyptická vize lidské budoucnosti jakkoliv aktuální, film Gila Kenana se narážkám na současné tendence ve společnosti naštěstí vyhýbá. Tím však výčet větších kladů podívané o podzemním městě končí.
Příběh zvídavé patnáctileté Liny (Saoirse Ronanová) a ještě agilnějšího spolužáka Doona (Harry Treadaway) totiž trpí neduhem dobrodužných snímků určených mladšímu publiku. Hlavní hrdinové jsou sice v pubertě, ale jejich přístup ke světu je čistě nepubertální - a to i přes věk cílové divácké skupiny. Tím pádem vzniká nepříliš reálný „ekosystém“ postav s mlhavými motivacemi, který je pro publikum nečitelný, a jinak skvělé výkony obou představitelů hlavních rolí, jak je tomu v tomto případě, pak bohužel zůstanou poněkud nedoceněné.
Nejdřív záchrana, láska počká Na obranu postav Liny a Doona je nutno podotknout, že na lásku vskutku není čas: Ember se totiž rozpadá. Město před dvěma sty lety vybudovala katastrofou stižená lidská rasa, aby udržela svou existenci. Po dvou stoletích se lid žijící pod světlem žárovek měl podle instrukcí od stavitelů dostat zpět na povrch, kde už by tou dobou mělo být bezpečno.
Plán na exodus byl schován do tajemné krabičky, jež se v nejzazší možný čas dostane do rukou Lině, kterou už mimo jiné začíná život v prazvláštní totalitně-pacifistické společnosti čítající možná tisícovku obyvatel pěkně unavovat. Spoluobčané totiž až na pár výjimek (např. Doonův otec v podání Tima Robbinse) fungují jako koně s klapkami na očích. Pomocí filozofie „takhle to prostě je“ žijí spokojeně a bez náznaku mentální lability, kterou by mohl život v umělém světle a na malém prostoru přinášet.
Logických nesrovnalostí a především nevysvětlených faktů je ve snímku bohužel více než dost. (Proč je krvežíznivý krtek přes čtyři metry dlouhý? Nejsou všichni ve městě příbuzní? Jaké pravomoci má otravný starosta ztvárněný Billem Murraym? Proč jsou hlavním zdrojem světla zrovna žárovky?) Rozpory v samotném ztvárnění neexistujícího světa však lze považovat za odpustitelné, neboť fantasy by mělo vždy nabídnout něco více než jen umělou mytologii či sociologickou studii. V dalších disciplínách ale Město Ember zklamává ještě více. Předně chybí humor - a to jakýkoliv. Těžko také pochopit, že zkušená scenáristka Caroline Thompsonová (např. Střihoruký Edward, Addamsova rodina či Mrtvá nevěsta Tima Burtona) zanechala své hrdiny černobílé, naivní a celý příběh nedokázala prodchnout napětím.
Projekt Ember navíc působí značně podfinancovaně. To se promítne především v druhé polovině snímku, z níž lze poznat, že za 55 milionů dolarů se fantasy natáčí těžce, zvláště když je potřeba pokrýt nemálo digitálních triků a slušné honoráře pro Billa Murraye a Tima Robbinse.
Od prvních minut filmu je také znatelná jakási bázeň tvůrců z obrovského strašáka jménem rozuzlení. Rezervovaný styl vyprávění totiž před sebou sune děj jakoby z povinnosti. Fatalistický finiš je jen jakýmsi pomyslným pokrčením režisérových bezradných ramen.
Po velkém neúspěchu snímku ve Spojených státech je proto pravděpodobné, že v propadlišti filmových dějin skončí i další tři možná pokračování osudů podzemní kolonie z pera spisovatelky Jeanne DuPrauové.
Koncepci Města Ember by totiž mnohem více slušel formát například třídílného televizního seriálu. V delší stopáži (neboť film má pouze přes hodinu a půl) by jistě zbyl čas na řádné vysvětlení poměrů v podzemní kolonii, které by možná mohly pro diváka být ještě atraktivnější než základní dějová linka. Dílčích příběhů se v objemné tetralogii dá najít víc než dost.
***
HODNOCENÍ LN **
Město Ember (City of Ember)
USA 2008 Scénář: Caroline Thompsonová Režie: Gil Kenan Kamera: Cavier Pérez Grobet Hudba: Andrew Lockington Hrají: Saoirse Ronanová, Harry Treadaway, Bill Murray, Tim Robbins, Martin Landau, Toby Jones a další Distribuce v ČR: Bontonfilm Premiéra: 19. 2. 2009
Za 55 milionů dolarů se fantasy natáčí těžce, zvláště když je potřeba pokrýt nemálo digitálních triků a slušné honoráře pro Billa Murraye a Tima Robbinse
