Od svého vzniku usilovalo Občanské fórum o splnění řady konkrétních politických požadavků, nikoli ovšem o podíl na vládě. Tato strategie „vnější kontroly moci“, jak ji nazval historik Jiří Suk, se rozpadla právě 3. prosince a pod tlakem veřejnosti. Pro řadu představitelů opozice byla vláda 15 : 5 zřejmě akceptovatelná a i oficiální prohlášení OF bylo zdrženlivé a jmenovitě byl požadován pouze odchod ministra zahraničí Johanese a ministra paliv a energetiky Krumnikla. Veřejnost si ovšem vynutila, aby OF začalo usilovat o podíl na vládní moci prostřednictvím svých ministrů.
Sestavení vlády 15 : 5 znamenalo ve svém důsledku politický pád Ladislava Adamce, který udělal dvě zásadní chyby: především si neuvědomil, že poměr mezi komunisty a nekomunisty v „obměněné“ vládě vyvolá skandál. Kdyby sestavil vládu, v níž by bylo řekněme deset nestranických a nepolitických odborníků typu Vlasty Štěpové, které by nikdo neznal, asi by byla jeho vláda přijata poněkud jinak.
Za druhé ponechal oznámení složení vlády na místopředsedovi Bohumilu Urbanovi a sám odjel s ministrem zahraničí a generálním tajemníkem komunistické strany do Moskvy na setkání vedoucích představitelů států Varšavské smlouvy. Očekával zřejmě posvěcení od Gorbačova, nepochopil totiž, že Československo právě přestalo být sovětskou gubernií.
Navzdory těmto chybám nepožadovalo OF Adamcovo odstoupení. Demisi podal o své vůli až 7. prosince, zřejmě se domníval, že se bude moci zapojit do hry o prezidenta. Jeho nástupcem se stal Marián Čalfa, který byl v mnoha ohledech s opozicí zajedno a v dalších týdnech výrazně přispěl k jejímu úplnému vítězství.
