Slovenské noviny doufají, že evropské soudy tiskový zákon zruší. Bude to však trvat léta
BRATISLAVA/PRAHA Slovenské noviny, které včera vyšly na protest proti přijetí tiskového zákona se stylizovaným parte na titulních stránkách, doufají, že evropské soudy nakonec zákon zruší.
Neomezené právo na odpověď, které zákon zavádí, může totiž změnit noviny v tiskoviny přetiskující hlavně reakce na články. Nebo když noviny zákon nebudou dodržovat, je pokuta 150 000 za každou neotištěnou reakci může zruinovat.
„U evropských soudů bychom měli uspět.
To ale bude trvat léta.
Problémem ale je, co dělat, než se tak stane, když nás slovenské soudy budou odsuzovat za porušení zákona k stopadesátitisícovým pokutám jak na běžícím pásu,“ říká šéfredaktor deníku Sme Matúš Kostolný.
To, do jaké míry neomezené právo na odpověď i na pravdivé články noviny poškodí, záleží na tom, jak se bude využívat, respektive zneužívat. A to nejen politiky, ale i podnikateli či firmami. „Realita je, že především mezi vládními politiky je mnoho takových, kteří už prahnou po tom, aby nám vnucovali svoje názory k otištění. A my jim to teď budeme muset tisknout,“ říká šéfredaktor slovenského časopisu Týždeň Štefan Hríb. „Musíme jim dát prostor v našem týdeníku, v našem soukromém majetku, a my sami se k tomu, co u nás otisknou, nebudeme moci vyjádřit,“ dodává.
Podle novinářů i slovenských politologů je právě současná nacionálně socialistická koalice v čele s premiérem Ficem největším nebezpečím, protože zákon je lehce zneužitelný k likvidaci médií. „Ve Ficově straně Smer je mnoho lidí, kteří do ní metastázovali z komunistické strany, a to včetně samotného premiéra. Jako etatistická strana nemá Smer ze své podstaty rád nezávislá média,“ tvrdí analytik Ivo Samson.
Největší hrozbou je právě sám Fico, který v posledních dvou letech nevynechá příležitost, aby novináře obvinil z neprofesionality, zaujatosti či zkorumpovanosti. „V dnešní atmosféře, kdy noviny jsou označovány za nepřítele státu, je důvodné se obávat toho nejhoršího,“ říká Kostolný. „Premiér Fico napsal v minulých týdnech na dvacet různých reakcí a otevřených dopisů, takže lze pře pokládat, že právě on bude možností, které dává zákon, široce využívat.“ Tiskový zákon ale ještě neplatí a novináři se budou snažit přesvědčit prezidenta Ivana Gašparoviče, aby zákon nepodepisoval. Naděje, že prezident zákon vrátí, je však minimální. Gašparovič byl zvolen jako kandidát Ficova Smeru. A jedině na podpoře Smeru závisí, zda bude Gašparovič příští rok znovu zvolen prezidentem. Podobné je to s Ústavním soudem, který je pod kontrolou lidí svázaných s Ficem a jeho vládní koalicí.
S bojem proti tiskovému zákonu ale neskončila opozice. „Je jasné, že jedním z našich programových cílů bude tento hanebný zákon změnit,“ prohlásil předseda Slovenské demokratické a křesťanské unie, expremiér Mikuláš Dzurinda.
Slovenská veřejnost je zatím vlažná a i slovenské noviny přiznávají, že většina lidí na jejich straně nestojí. „Zákon je složitý a těžko se vysvětluje, v čem je tak nebezpečný,“ říká Kostolný. „A část lidí, hlavně voličů vládního Smeru, si dokonce myslí, že je dobře, že tu takový zákon proti novinám je.“
***
V atmosféře, kdy jsme označováni za nepřítele státu, je třeba se obávat toho nejhoršího
