Maďarský Fidesz využil nedokonalého volebního zákona. Pokouší se zabránit tomu, aby se v novém parlamentu objevily malé strany, které by mohly Viktoru Orbánovi zabránit v samovládě.
BUDAPEŠŤ/PRAHA Měla to být pojistka proti tomu, aby do parlamentu nekandidovaly strany, které nemají žádné voliče. Jenže nikdo z autorů maďarského volebního zákona nepočítal s tím, že se této pojistky pokusí někdo zneužít. A vymaže tím menší politické strany jako možné soupeře – jako to teď udělal favorit voleb, opoziční pravicově populistický Fidesz Viktora Orbána. V maďarských volbách se přibližně polovina poslanců volí poměrným způsobem a druhá většinově ve 176 obvodech. Každá strana, která chce mít v obvodu kandidáta, musí shromáždit 750 „doporučení“, které dostane každý volič před volbami jen jedno. Ve volebních obvodech, kde se to straně nezdaří, nemůže kandidovat a hlasy z těchto „neplatných“ obvodů se straně nezapočítávají do celkového výsledku voleb.
Fideszu průzkumy dávají před dubnovými volbami jasnou nadpoloviční většinu a možná i dvě třetiny poslaneckých mandátů, což by straně umožnilo měnit ústavu. Aby si svoji „samovládu“ Fidesz pojistil, rozhodl se vymazat z politické mapy Maďarska svého bývalého spojence Maďarské demokratické fórum (MDF), které stálo po roce 1990 až 1994 v čele první demokratické vlády. Teď má tato strana, jejímž volebním lídrem je slavný a populární ekonom Lajos Bokros (autor slavného Bokrosova ozdravného ekonomického plánu), podporu kolem pěti procent Maďarů. Aby překročila 5% hranici pro vstup do parlamentu, musela by nezbytně kandidovat po celé zemi. A v tom jí však Fidesz, který se s MDF přetahuje o liberálně-pravicové voliče, zabránil. Dal svým aktivistům příkaz sesbírat mezi voliči co největší množství volebních „doporučení“, aby je nemohli dát malým stranám, především MDF. Místo sto padesáti tisíc podpisů, které by Fidesz stačily, jich Orbánova strana sebrala přes dva miliony. Na celém území budou tak mít své kandidáty jen tři strany – Fidesz, neofašistický Jobbik a vládní socialisté.
„Fidesz to dělal záměrně, aby se zbavil konkurence,“ zní z Maďarského demokratického fóra. Tato strana, stejně jako několik dalších, které se pohybují v průzkumech v pásmu mezi třemi až pěti procenty, tak fakticky ztratila šanci ve volbách uspět, i kdyby teoreticky přes pět procent přešla – v mnoha částech Maďarska totiž nezískala nutný počet doporučení.
Největší soupeř? Jobbik Fidesz přitom dává najevo, že jinak než sám vládnout nehodlá. Orbánova strana dokonce pohrozila pro případ, že nezíská v parlamentu sama nadpoloviční většinu hlasů, „vrátit lidu mandát“ – v čele menšinového kabinetu nebo koaliční vlády Orbán stát odmítá. Prohlašuje, že samovládu a co nejsilnější mandát potřebuje k tomu, aby dostal zemi z ekonomické krize. „Čím větší bude jednota, tím rychleji se postavíme na nohy,“ slibuje Maďarům. Tyto plány však ohrožuje rostoucí popularita neofašistického Jobbiku, která má už přes 20 procent, i to, že podpora socialistů se drží na deseti až patnácti procentech.
***
Volby
Maďarský volební systém je složitou kombinací většinového a poměrného systému.
Necelá polovina 386členného parlamentu, 176 poslanců, se volí většinově, zbytek poměrně.
První kolo se koná 11. dubna, druhé, v němž se rozhoduje mezi nejúspěšnějšími kandidáty většinových obvodů, o dva týdny později.
