Před dvěma lety rozdávala ODS ve volební kampani DVD s filmem Good bye, Lenin! Ten příběh z doby pádu berlínské zdi, kdy mladý Východoberlíňan vytváří své komunistické matce obraz pokračující „ideální NDR“, je věru poučný. „Tak jsem si NDR vždycky představoval,“ říká hrdina Alex. I pražští občanští demokraté teď pod tlakem revoltujících umělců vytvářejí obraz jakési „ideální ODS“, jak by si ji asi představovali divadelníci. Magistrát se náhle rozhodl přidat na kulturní granty čtrnáct milionů.
Vidíme zajímavý vývoj. V únoru radní Richter vyhlásí dotace na vstupenku. V květnu sdělí, že tento umělci kritizovaný systém se může změnit. Pak namítne Milan Knížák, že při udělování grantů by bylo nejlepší „vyhodit ty peníze na náměstí“ – a za tři dny tam ty peníze jsou. Tedy ne na náměstí, ale pro divadla, která se cítila oproti loňsku ošizená.
Nedivme se tomu. Richtrovi jen dochází stará zkušenost. Kdy byl nejpopulárnější Pavel Bém? Když jako šéf Prahy 6 dával peníze na tamní divadlo. Kdy byl nejpopulárnější šéf Chemapolu Junek? Když financoval karlovarský filmový festival. Soutěžní otázka: kdy je nejpopulárnější pražská ODS?
Čtěte „Magistrát přidá...“ na str. 14
