Čtyři a půl miliardy dolarů (přes osmdesát miliard korun), které Gruzii na dárcovské konferenci přislíbily západní země a soukromý sektor, je víc, než se předpokládalo. A znamená to pomoc ve výši tisíc dolarů na každého obyvatele Gruzie, což je v této zchudlé postsovětské zemi částka velice vysoká. „Je to mnohem víc, než jsme si mysleli,“ prohlásila včera eurokomisařka pro vnější vztahy Benita FerreroWaldnerová.
Peníze jsou přednostně určeny pro pětašedesát tisíc gruzínských uprchlíků, které ruská invaze a trvající okupace spolu s etnickými čistkami vyhnaly z jejich domovů v Jižní Osetii a Abcházii.
Miliardy dolarů také půjdou na obnovu gruzínské ekonomiky, poničené ruskou okupací. Rusové během bojů a dvou měsíců trvající okupace ničili plánovitě nejen vojenské objekty, ale gruzínskou infrastrukturu, jako silnice, mosty a přístavy.
„Tuto podporu, navíc v takovém čase, jaký je, gruzínský lid nikdy nezapomene,“ poděkoval v Bruselu gruzínský premiér Lado Gurgenidzes.
Pomoc Gruzii jednoznačně podpořil i předseda Evropské komise José Manuel Barroso: „Je morální povinností pomoci sousedu v nouzi.“ Dárcovská konference podle jeho slov také ukázala, že nově se vytvářející „evropská politika sousedství“ je něco víc než jen slova.
Miliardová pomoc má Gruzii, která je, pokud jde o reformy, pokládána za nejúspěšnější a Západu nejbližší postsovětskou zemi, pomoci i v udržení vývoje a v přilákání zahraničního kapitálu.
Německo dá méně než Česko I včera se ale projevil odlišný postoj jednotlivých zemí k celé krizi. Německo přispělo 44 miliony dolarů, což je dvakrát méně než Česká republika. Ještě méně dá Francie, která poskytla pouze symbolické čtyři miliony dolarů. Naopak Spojené státy přislíbily miliardu dolarů, Japonsko dvě stě milionů. Evropská komise vyčlení na Gruzii z rozpočtu unie 700 milionů dolarů.
