ABIDŽAN/PRAHA Ani Laurent Gbagbo to neměl jednoduché, když se v roce 2000 ujímal úřadu prezidenta Pobřeží slonoviny. I jeho vítězství ve volbách bylo zpochybňováno a do prezidentského paláce v Abidžanu jej vynesla až revolta jeho stoupenců, kteří vyšli do ulic a svrhli dosavadního lídra Roberta Guéia.
Dnes pětašedesátiletý Gbagbo vystudoval historii, kterou později i přednášel. V letech 1971 až 1973 byl vězněn coby jeden z aktivních oponentů režimu prezidenta Félixe Houphoueta-Boignyho. Po krátkém intermezzu vyplněném doktorandským studiem ve Francii založil vlastní stranu, Lidovou frontu, aby následně znovu zmizel do Francie (tentokrát nuceně). Z exilu se vrátil v roce 1988 a o dva roky později byl zvolen poslancem v parlamentu.
V prezidentských volbách v roce 2000 byl jediným protikandidátem Guéia, který se moci ujal třičtvrtě roku před tím při převratu. Guéi povolil kandidovat jen jemu, ostatní kandidáty v čele s Alassanem Ouattarou jeho úřady k volbám nepustily.
V roce 2002 Gbagbo ustál pokus o převrat. Rebelové nicméně uspěli ve dvou velkých městech na severu, kde se ujali moci. V zemi následně vypukla občanská válka, kvůli níž musely být hned několikrát odloženy volby. Místo v roce 2005 se volby uskutečnily až letos a Gbagbo se zachoval stejně jako před deseti lety diktátor Guéi – nechce uznat svou porážku a přepustit úřad vítězi voleb.
