Povědomí o kotlíkové dotaci je podle ministra rozšířené a lidé o něm ví. Podle průzkumu, který si nechalo ministerstvo zpracovat, zvažují jako alternativy lidé nejčastěji kotel na kusové dřevo nebo plynový kotel. „Většina lidí uvedla, že výměna kotlů je dobrá pro ekologii a pro ovzduší. Zároveň také uvedli, že vytápění na uhlí je neekologické a také drahé,“ vysvětlil. Dodal, že škodlivé částice v ovzduší, především benzopyren, trápí především obyvatele Moravskoslezského kraje.
„Naše vize je, že do deseti let nebudeme uhlím topit vůbec. Od září, kdy skončí současné dotace na výměnu starých kotlů jakéhokoliv typu, otevřeme nový dotační program na výměnu uhelných kotlů. Uhlí opouštíme,“ potvrdil už dříve Hladík.
Kotlíkové dotace jsou v současné době zaměřené na nízkopříjmové domácnosti. Ty mají nyní čas do konce srpna přejít na alternativy a zažádat si o dotace. „Druhým významným zdrojem je od roku 2014 Nová zelená úsporám, kterou využilo přes 51 tisíc domácností,“ řekl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
Od září končí kotlíkové dotace. Žadatelé mohou žádat o dotace dál, částka bude ale nižší. „Vyzýváme všechny, aby si do konce srpna o dotace zažádali. Je vidět podle dat, že zájem roste. Po prvním září přesměrováváme celou podporu pod Novou zelenou úsporám. Nízkopříjmové domácnosti mohou od září žádat přes projekt Nová zelená úsporám Light,“ řekl Hladík.
Postup ministerstva ocenil také prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. „Vítáme kroky Ministerstva životního prostředí, které se rozhodlo pokračovat v podpoře výměny starých kotlů na pevná paliva 1. a 2. emisní třídy. To mimo jiné pomůže získat k výměně starých kotlů desetitisíce ještě stále nerozhodnutých provozovatelů těchto kotlů, kteří by výměnu nestihli realizovat v tomto roce,“ říká. Podle Lyčky by do konce srpna mělo být reálné vyměnit ještě přibližně 20 tisíc kotlů.