Ocenění Andreje Hlinky slovenským parlamentem by Češi měli brát s nadhledem. Tento katolický kněz se nesporně zasloužil o záchranu zbytků slovenského národa před asimilací ze strany uherských úřadů. Měl svůj podíl i na tom, že byla vytvořena první Československá republika. Slovenským nacionalistou však nepřestal být ani za Masarykova a Benešova Československa, kdy se postavil především proti čechoslovakistickým snahám vytvořit z Čechů a Slováků jeden národ. Snahám, které se můžou zdát nepřirozené z dnešního hlediska, ovšem v tehdejší době a situaci byly reálné.
Na konci svého života se Andrej Hlinka v zájmu vyvzdorování si nezávislosti na Praze spojil s pronacistickými sudetskými Němci a přispěl ke konci společného státu Čechů a Slováků. Osobně se ho nedožil a lze se jen dohadovat, jak velký podíl měl na klerofašistickém a totalitním Slovensku, jemuž jeho strana položila základy.
Slovensku, které se Čechům odvděčilo tím, že je poslalo „peši do Prahy“ a v březnu 1939 zradilo úplně. To, že takového politika dnešní Slovensko tak vysoce oceňuje, o něm něco vypovídá. Ale i my Češi jsme si podobně ocenili Edvarda Beneše. Prezidenta, který se u většiny národů kolem nás zapsal jediným. Benešovými dekrety.
Čtěte „Hlinka je otec...“ na str. 9
