Moře je plné mikrobů. V čajové lžičce mořské vody bychom našli miliony virů a tisíce bakterií. Na zástupce fauny a flóry je však moře ve srovnání se souší překvapivě chudé.
Na jednom hektaru korálového útesu se může vyskytovat 300 druhů korálů, 200 druhů řas a 600 druhů ryb. Pro srovnání - na jediném hektaru deštného lesa může žít kolem 25 000 druhů hmyzu.
Korálová moře vděčí za svou faunu a flóru příhodným podmínkám. Jsou prosluněná, prohřátá a jejich voda je dobře okysličená. S narůstající hloubkou ubývá světla, tepla i kyslíku a v konečném důsledku i života. Fotosyntéza může probíhat jen do hloubky 200 metrů.
V hloubce větší než 500 metrů už se musí mořští tvorové vypořádat s citelným nedostatkem kyslíku. Vládne tu tma a teploty kolem 4 stupňů Celsia. Mnozí z tvorů, kteří se do nehostinných hlubin uchýlí, jsou nuceni vyplouvat za potravou k hladině.
I v mořských „pustinách“ najdeme místa, která jsou pro život příhodnější. Uprostřed oceánů jsou to například podmořské hory. Jejich vrcholky se sice skrývají hluboko pod hladinou, ale svahy hostí početná a pestrá společenstva bezobratlých živočichů a ryb. Podobné oázy nabízejí živočichům i vroucí prameny vyvěrající z mořského dna.
Dalším místem, kde nacházejí větší živočichové příhodné podmínky, se ukazují podmořské kaňony -hluboká údolí, která se pod hladinou zařezávají do svahů pobřeží kontinentů i ostrovů.
Potrava z horských svahů Američtí zoologové z honolulské University of Hawaii a Hawaii Pacific University v Kaneohe prozkoumali podmořské kaňony na strmých svazích havajských ostrovů Oahu, Moloka’i, Nihoa a u útesů Maro. Narazili tu na pestrou podmořskou zoologickou zahradu. Výsledky svého výzkumu zveřejnili ve vědeckém časopise Marine Ecology.
Ponorky Pisces IV a Pisces V, vybavené silnými reflektory a videokamerami, prozkoumaly podmořské kaňony až do hloubky 1500 metrů. Ostrovy Oahu a Moloka’i vědci vybrali kvůli vysokým horám, jež se tyčí přímo nad pobřežím. Nejvyšší vrcholek na ostrově Oahu dosahuje výšky 1200 metrů nad mořskou hladinu a vrcholky hor na Moloka’i ještě o 300 metrů výš.
Ze svahů hor může klouzat do podmořských kaňonů velké množství organického materiálu, o který je jinak v mořských hlubinách nouze. Ostrov Nihoa vystupuje z moře jen do výšky 160 metrů a kaňony na úbočích jeho břehů jsou živinami zásobovány mnohem méně.
Vedoucí výzkumného týmu Eric Vetter z Hawaii Pacific University prováděl už dřív podobný výzkum fauny žijící v podmořských kaňonech u pobřeží Kalifornie. Tam byl rozdíl v druhovém bohatství fauny v podmořských kaňonech a „pláních“ mořského dna velmi výrazný.
Tropické ostrovy však nabízejí zcela jiné podmínky - jak na souši, tak i pod hladinou. Vetter předpokládal, že havajské podmořské kaňony budou na živočichy hodně chudé.
Mořské dno bývá ve větších hloubkách celkem jednotvárná pláň krytá jemným bahnem. Kaňony nabízejí podstatně různorodější podmínky. Jejich stěny jsou příkré a vyčnívají z nich ostrá skaliska. Voda tu proudí větší rychlostí. Na dnech kaňonů se hromadí valná část toho, co se dostane do hlubších vod z mělčin i souše.
Sopečné ostrovy, jako je Havaj, vystupují strmě ze dna ve velkých hloubkách a Vetter byl přesvědčený, že to přispívá k mnohem menším rozdílům mezi faunou podmořských kaňonů a okolních plání.
Vědci podnikli u havajských ostrovů celkem šestatřicet výprav pod hladinu Pacifiku. Při některých ponorech seděl výzkumník v ponorce a sledoval podmořský život na vlastní oči. Především v oblasti ostrova Oahu zastoupila vědce technika a průzkum zajistily automaty na palubě ponorky.
Kaňony skýtaly útočiště nejrůznějším živočichům. Dominovali jim tvorové, kteří jsou schopni intenzivního pohybu a vypořádají se snáze se silnými mořskými proudy v kaňonech. Pro méně pohyblivé tvory by byl pobyt u dna podmořského kaňonu zřejmě příliš riskantní. Hrozí tu například sesuny usazenin a písku nahromaděných v horních partiích kaňonu. Ty se mohou prohnat kaňonem jako lavina. Přisedle žijící nebo málo pohybliví tvorové jsou pak zaživa pohřbeni.
Ryby, žraloci, korýši nebo chobotnice dokážou pod vodou manévrovat tak rychle, že tomuto nebezpečí uniknou. Jejich populace jsou proto v kaňonech několikanásobně početnější než v jiných oblastech pobřežních vod.
Stejně tak vědci pozorovali v kaňonech pestřejší spektrum druhů. Čtyři desítky různých živočichů vědci zastihli výhradně v kaňonech. Na okolních pláních mořského dna se s těmito tvory nikdy nestřetli. Fauna podmořských kaňonů se lišila mezi jednotlivými ostrovy a měnila se i s hloubkou.
Ani v kaňonech nepanují pro živočichy všude stejně příhodné podmínky. Někdy urazily ponorky stovky metrů nade dnem kaňonu bez toho, že by vědci zahlédli jediného živého tvora. A vzápětí míjela ponorka skalní výběžek, který se jen hemžil kraby, krevetami a rybami. Čekání na sousto Většina obyvatel kaňonů nepatří mezi aktivní lovce. Jsou to spíše mrchožrouti a sběrači, kteří čekají, až k nim od hladiny spadne něco k snědku.
Ze souše se dostává do kaňonů velké množství potravy. V hloubce 500 metrů například vědci narazili na dno kaňonu pokryté plody stromu Aleurites moluccana, známé jako ořechy kukui. V hloubce 1500 metrů našli porosty řas, které sem sklouzly z mnohem menších hloubek.
O tom, co se děje, když na dně kaňonu skončí mršina nějakého tvora, se vědci přesvědčili, když nastražili před světlomety ponorek masitou návnadu. Obvykle netrvalo dlouho a kolem masa se shlukl početný houf ryb a korýšů, ke kterým se příležitostně přidávali i mořské hvězdice, červi, plži, ježovky a další tvorové.
Podmořské kaňony u pobřeží tropických ostrovů, jako je Havaj, tedy nabízejí útočiště a vydatný zdroj potravy pro široké spektrum živočišných druhů. Je možné, že v kaňonech nacházejí potravu a úkryt i larvy živočichů, kteří po dokončení vývoje žijí v jiných částech moře.
Z hlediska druhové pestrosti jde o „horká místa“, která si zaslouží zvýšenou ochranu. Eric Vetter v závěru své studie uvádí, že nešetrné využívání tohoto bohatství, například bezohledným rybolovem v podmořských kaňonech, nebo znečištění vody odpadem může faunu těchto podmořských oáz velmi rychle zdecimovat.
Život v hlubinách Překvapivé záběry přinesly vědcům ponorky Pisces IV a Pisces V, které vyslali do jeden a půl kilometru hlubokých podmořských kaňonů u havajských břehů. Ukázalo se, že tyto oblasti jsou plné života. Ze svahů totiž do moře kouže velké množství organického materiálu, který slouží živočichům v hlubinách jako potrava.
***
Vědci sbírali vzorky bezobratlých živočichů pomocí manipulační paže ponorky Pisces 5
Ořechy kukui se dostaly ze svahů ostrova Moloka’i až do hloubky 500 m
Havajské ostrovy
je souostroví 19 korálových a sopečných ostrovů a 118 skal Tichý a útesů
Ponorky prozkoumaly
podmořské kaňony na strmých svazích Havajských ostrovů Oahu, Moloka´i, Nihoa a u útesů Maro
Past používaná pro odchyt živočichů
Velká rohovitka z řádu korálnatců v hloubce 650 m
Rejnok a krevety přilákala návnada u zátoky Kaneohe v hloubce 350 m
O autorovi| JAROSLAV PETR, Autor je profesorem České zemědělské univerzity a pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi
