Po přečtení některých novinových článků o sporu dvou brněnských profesorů filozofie má čtenář dojem, že se jedná jen o handrkování dvou potrhlých filozofů. Když se trochu podrobněji seznámíme s historií vzniku katedry filozofie na FF v Brně a s životopisy jejích učitelů, už nás nic na této katedře nemůže překvapit. Hlavní aktéři aféry Břetislav Horyna a Jaroslav Hroch a vedoucí katedry profesor Jan Zouhar pracovali před rokem 1989 na Ústavu pro výzkum společenského vědomí ČSAV v Brně. Na takovém ústavu mohli tehdy pracovat pouze členové KSČ.
Stačí prolistovat stručnou brožuru o církvi v Československu z pera současného proděkana FF MU, vydanou roku 1988. Podle Jana Zouhara mohla KSČ po vítězství pracujícího lidu v únoru 1948 přistoupit k realizaci základních marx-leninských zásad vztahu státu k církvi a náboženství. Uplatnila i zkušenosti sovětských komunistů. V roce 1968 reakční církevní kruhy podněcované ze zahraničí usilovaly o návrat k poměrům před Únor 1948. To se však podle Jana Zouhara naštěstí nepodařilo. Člověk, který v roce 1988 publikoval tyto nehoráznosti, je dnes profesorem filozofie a vysokým akademickým funkcionářem. Není však čemu se divit, děkanem filozofické fakulty v Brně je totiž další bývalý komunistický propagandista, profesor Josef Krob, který před rokem 1989 působil na Ústavu marxismu-leninismu v Brně. Každý člen tohoto ústavu byl schvalován ideologickým oddělením krajského výboru KSČ.
Měli bychom se ptát, proč jsou tito lidé akademickými senáty voleni do vysokých akademických funkcí ještě 20 let po pádu komunismu? Z tohoto pohledu se jejich vzájemné handrkování jeví jako naprostá banalita. Jedině pohled na ročník jejich narození nás může uklidnit, protože jak se zdá, většina z nich již brzy odejde na ,,zasloužilý odpočinek“. Problém je v tom, že jimi preferovaní nástupci nemusí být ti z nejschopnějších. A tak nejenže po sobě nezanechají žádná významná filozofická díla, alespoň o žádných takových nevím, ale ani si nevychovají kvalitní nástupce, kteří by mohli v budoucnosti pozvednou úroveň české filozofie.
O autorovi| Jiří Kubík, Plzeň
