Během šesti dnů mu hotel zablokoval veškeré peníze na účtu - asi čtvrt milionu korun. „Přišli za mnou s tím, že nemám na kartě dostatek peněz. Nevěřil jsem jim a šel jsem to do bankomatu zkontrolovat. A skutečně na ní nebyla ani koruna,“ vypráví Jaroslav. Poté se vrátil na recepci a ptal se, co s kartou provedli. Ukázali mu, jak si každý den ověřují zůstatek a blokují částku. „Zeptal jsem se jich, zda jim není divné, že jim podle nich dlužím skoro 17 tisíc dolarů, a jsem tam přitom ani ne týden. Musel jsem jim nakreslit graf, aby pochopili, že částka roste oproti mé útratě neúměrně rychle,“ stěžuje si Jaroslav.
U sebe měl ještě jednu kartu. Z té ale žil a rozhodně jim z ní nemínil platit ubytování. Navrhl proto, aby mu vystavili fakturu, kterou jim proplatí z České republiky. „Začali šílet. Říkal jsem jim, že mi zablokovali účet nekorektním způsobem a že to z Havaje nevyřeším. Přiběhl nějaký manažer s tím, že to chce řešit. Říkal mi, že americké banky o jejich metodách blokace částky vědí a blokují je správně, ale evropské to prý neumí,“ vzpomíná Jaroslav. Odvětil, že to není jeho problém. O tom, že je Evropan, v hotelu věděli.
Zavolal do banky do Prahy a snažil se nepříjemnou situaci vysvětlit šéfovi pobočky, který mu ale sdělil, že nemá žádné pravomoce. Nakonec asi po dvaceti telefonátech pan Jaroslav dohodl, že pošle do banky faxem podepsaný příkaz, v bance si ověří podpis a převedou mu na účet peníze z jiného účtu. Zároveň mu museli zvednout limit pro platby. Vše šlo provést jen díky tomu, že pan Jaroslav měl u příslušné banky vedeno více účtů. „Vzal jsem si bílý papír, pravítko a přibližně podle toho, jak jsem si pamatoval, nakreslil platební příkaz a poslal na pobočku.“ Blokované peníze mu za několik dní uvolnili.
