Zavřené západní ambasády, zvýšená finanční pomoc jemenské vládě a téma schůzky světových vůdců.
Nejchudší arabská země se kvůli teroristické hrozbě opět stává terčem pozornosti.
SANÁ/PRAHA Psal se 12. říjen 2000 a do americké vojenské lodi Cole kotvící v jemenském Adenu narazil během doplňování paliva člun napěchovaný výbušninami. Následků exploze bylo hned několik: 17 mrtvých příslušníků amerického námořnictva, ohořelá díra v boku lodi Cole a odhodlání zasáhnout proti zdejší buňce teroristické sítě Al Kajda.
Nyní, když sotva začal rok desátého výročí od útoku na USS Cole, se Jemen opět dostává do hledáčku západního tažení proti terorismu. Kvůli údajně akutní hrozbě byly o víkendu uzavřeny ambasády Spojených států i Spojeného království v jemenské metropoli Saná, Španělé tento krok podle zpráv z médií chystají na dnešek. „Existují náznaky, že Al Kajda plánuje v Saná útok,“ řekl včera televizi CNN poradce amerického prezidenta John Brennan.
Sám Obama pak zase v sobotu potvrdil, že právě saúdsko-jemenská odnož islamistické teroristické sítě stála za vánočním pokusem o útok na letadlo nad Detroitem. Organizace označovaná jako „Al Kajda na Arabském poloostrově“ měla vycvičit, vybavit i nasměrovat Nigerijce, který se snažil bombu na palubě odpálit.
Zavírání ambasád a shromažďování zpravodajských informací není jedinou reakcí Západu na staronovou jemenskou hrozbu. Washington chce zdvojnásobit finanční pomoc vládě v Saná (loni činila 67 milionů dolarů), podobné plány má i Londýn. Britský premiér Gordon Brown svolal na 28. ledna schůzku světových vůdců k Jemenu, obě země pak chtějí přímo v této arabské zemi pomáhat s výcvikem protiteroristické policejní jednotky a podporovat pobřežní stráž.
Jak ale včera připomněl i deník The Washington Post, veškeré odhodlání má jednu velkou vadu na kráse: ukazuje na léta promarněného boje s jemenskou hrozbou. Jako důkaz lze vzít osud organizátorů výše zmíněného útoku na USS Cole. „Všichni z předpokládaných útočníků byli propuštěni anebo z vězení uprchli,“ shrnul to The Washington Post.
Domovina bin Ládinů Právě hromadný úprk více než dvou desítek islamistických extremistů z vězení v Saná v roce 2006 je považován za jeden z hlavních impulzů obnovených aktivit Al Kajdy v Jemenu. K tomu je třeba připočíst chudobu a vleklou nestabilitu v zemi, odkud mimochodem pochází rodina arciteroristy Usámy bin Ládina. A jsou tu další okolnosti, které teroristům hrají do karet.
Kromě jiného to jsou sousední země (a dosti děravé jemenské hranice). Na severu leží Saúdská Arábie, která se sama potýká s terorismem, kde ovšem Al Kajda zároveň v extremistických kruzích nachází i zázemí. Ale hlavně – na druhé straně Adenského zálivu leží Somálsko, které je sužováno bezvládím a odkud se islamisty navzdory občasným leteckým útokům nedaří vyhnat. Právě od tamních extremistů také přišla nabídka pomoci jemenským „bratřím“ v případě rozsáhlejšího útoku.
Tím základním problémem je ale situace uvnitř samotného Jemenu. Formálně je sice země od roku 1990 sjednocená, vláda ale podle pozorovatelů vládne tak ještě v metropoli Saná a jejím okolí. Na severu se potýká se šíitskou revoltou, na jihu pak se separatismem. V zemi ubývá zásob vody i ropy, ekonomika chřadne, populace se však zvětšuje.
Pro Al Kajdu je to více než úrodná půda. Její saúdské a jemenské buňky se před rokem sloučily a nyní se snaží mluvit hlasem extremistů na celém Arabském poloostrově. Američanům se sice pomocí náletů – často prováděných bezpilotními letouny – daří zdejší předáky teroristické sítě relativně úspěšně likvidovat, jenže při náletech často umírají i civilisté. Anebo se extremistům přinejmenším daří tento dojem vzbuzovat. Mezi obyvateli se tak šíří jak protiamerické nálady, tak vztek na „přisluhovačskou“ vládu v Saná. A u koho asi místní kmenoví vůdci hledají ochranu...?
