PRAHA Nestává se často, aby při závodech na stadionu zaznělo: „K prvnímu pokusu nastupuje inženýrka Špotáková!“
Slavná oštěpařka házela v úterý na Memoriálu Ludvíka Daňka v Turnově den po úspěšně zvládnutých státnicích na zemědělské univerzitě v Praze-Suchdole.
„Jsem ráda, že je to za mnou. Vždyť to trvalo dlouho, už to byla skoro ostuda,“ usmála se nejlepší česká sportovkyně loňského roku. Studium si prodloužila o dva roky. Studium bez nadávek „Bára si studium rozložila, často totiž kvůli atletice chyběla na různých praxích. Ale hodně jí pomáhali spolužáci, nikdy na školu nenadávala,“ přibližuje vysokoškolský život sportovní hvězdy její maminka Ludmila Špotáková.
Vrcholový sport a studium, jde to dohromady?
„Určitě, i když záleží, o jaké jde odvětví,“ říká psycholožka Eva Šauerová. „Některý sport má letní i zimní sezonu, nebo běžci na lyžích jezdí v létě na ledovec a času je hned míň. Když ale sportovec vystudovat chce, svého cíle dosáhne.“ Její slova potvrzuje i příklad tyčkařské vicemistryně světa Kateřiny Baďurové, která nedávno uzavřela studium ekonomie. „Lepší je učit se v přípravném období než státnice nechávat na říjen, učení v závodní sezoně je složité,“ vysvětluje další čerstvá inženýrka.
Důležité je mít také štěstí na profesory. „Kantoři chápali moje zimní sezony. Nedělali mi problém, když jsem třikrát za sebou nepřišel na cvičení,“ vzpomíná lyžař Petr Záhrobský, už dva roky inženýr ekonomie.
Někdy se ale špičkový sportovec do studia nepustí, byť může. Desetibojař Roman Šebrle v roce 1997 složil přijímačky na FTVS, tím ale námluvy skončily.
„Tehdy jsem odjel na univerziádu, ale to bylo všechno. Dařilo se mi víc a víc, jenže jsem byl po tréninkové dřině tak unavený, že jsem radši spal. Na školu jsem ani nezabrousil,“ krčí rameny šampion, byť nevylučuje, že na brány vysoké školy zaklepe opět. „Ale proto, abych se něco dozvěděl – díky různým smlouvám a partnerství s Robertem Změlíkem jsem zajištěný,“ dodává.
„Někdy zjistíme, že dvě věci najednou dělat nemůžeme,“ vysvětluje psycholožka Šauerová. „Někdo se rozhodne pro vysokou školu a celý život se pak s lítostí dívá na televizi – vždyť já taky mohl jet na olympiádu! Kvůli studiu se ale rozhodl jinak. Jiní zase obětovali studia sportovní kariéře. Jde o volbu.“
Ve špičkovém fotbale nebo hokeji jsou vysokoškoláci považováni spíše za výjimky.
„Hráči trénují třeba od pěti let, někdy denně. Prostředím jsou ovlivněni natolik, že po střední škole možnost studia odsunou. A pak už nemají důvod – cestují, naučí se jazyky, zajistí se. Studovat vlastně nepotřebují,“ říká Šauerová.
Pakliže se sportovci podaří studium uzavřít, pocítí úlevu. Někdy z něj dokonce spadne balvan, což jej ve sportu posune vzhůru.
„Mně se ulevilo mocně, spadla ze mně velká starost,“ přiznává Petr Záhrobský, který ukončil studia předloni a poslední dvě sezony měl vůbec nejúspěšnější. Letos dokonce jako první český lyžař v historii bodoval ve Světovém poháru v superobřím slalomu i sjezdu. „Je to tím, že jsem se konečně mohl věnovat lyžování stoprocentně,“ má jasno.
***
Studijní kariéry českých sportovců
fotbal Tomáš Rosický (28) Ve Spartě se stal lídrem sestavy, ale na Soukromé střední škole výpočetní techniky musel v roce 1999 maturovat nadvakrát. V češtině, němčině a ekonomii prošel, u vypočetní techniky podstoupil reparát, který zvládl. František Straka (51) Vynikající obránce a současný trenér národního týmu se v rodných Českých Budějovicích vyučil v oboru kuchař-číšník. Ivan Hašek (45) Někdejší reprezentant a fotbalový trenér vystudoval stejně jako jeho rodiče práva. „Nebyla jistota, že bych se mohl živit celý život fotbalem,“ vysvětlil, proč se vrhnul na studia. hokej Dominik Hašek (44) Hráč extraligových Pardubic absolvoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové. Diplomovou práci vypracoval na téma Psychologická odolnost brankáře. „Kdybych se ve škole tolik nesnažil a neměl tak skvělé učitele, nezískal bych ani všechny své hokejové trofeje,“ řekl. ostatní sporty Roman Šebrle (34) Olympijský vítěz a mistr světa v desetiboji maturoval na gymnáziu v Pardubicích. V roce 1997 jej v Praze přijali na FTVS, do studia se však nakonec nepustil. Martin Doktor (35) Dvojnásobný olympijský vítěz a nyní šéftrenér reprezentace v rychlostní kanostice získal v roce 2001 na FTVS Univerzity Karlovy titul magistr a v roce 2007 obhájil doktorát. Jeho rigorózní práce nesla název Technika pádlování v kanoistice. Aleš Razým (22) Za výtečný prospěch byl jeden z nejlepších českých běžkařů přijat bez zkoušek k studiu oboru kybernetika na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Už dnes vymýšlí roboty, kteří gestigulují hlavou a převedou text na řeč, i třeba měřicí zařízení na testování lyží.
Petr Čech (27) Brankářská opora Chelsea si k maturitě odskočila během soustředění před MS 2006. Studium na plzeňském sportovním gymnáziu zakončil Čech až pět let po svých spolužácích. Z češtiny, angličtiny a základů společenských věd na výbornou, jen z němčiny měl dvojku, a na vysvědčení se tak mohl pochlubit vyznamenáním.
