PRAHA České firmy konečně našly správný recept na to, jak v Iráku ve velkém proměnit svoji dobrou reputaci v nové zakázky. Jen za prvních sedm měsíců letošního roku se jim podařilo do této arabské země vyvézt zboží za více než 805 milionů korun a tím překonat výsledek za celý loňský rok.
Otevřít Čechům dveře na irácký trh dokořán pomáhá i vláda. Na konci října se na obchodní misi do iráckého Bagdádu a kurdského Erbilu vydal i ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Navazovat a zlepšovat kontakty se spolu s ním vydala i necelá dvacítka tuzemských firem. „Nyní visí ve vzduchu nové zakázky zhruba za 100 milionů eur,“ zhodnotil misi náměstek ministra Martin Tlapa.
Podle generálního ředitele České zbrojovky Lubomíra Kovaříka je osobní účast na klíčových jednáních v Iráku zcela bezpodmínečná. „Je vnímána jako vrchol seriozního přístupu,“ řekl Kovařík. Česká zbrojovka je v tomto regionu aktivní již dlouhou řadu let. Dříve to bylo především v oblasti sportovních a loveckých zbraní, ale v posledních několika letech se zbrojovce podařilo proniknout i do oblasti dodávek pro ozbrojené složky.
„V Iráku jsme měli několik klíčových jednání, která se týkala koordinace dalších dodávek ručních palných zbraní a munice,“ uvedl Kovařík. Zbrojovka podepsala dohodu o společném postupu a nyní zpracovává potřebné podklady. Ještě v letošním roce dojde k návštěvě iráckých odborníků v Česku.
Irák se mění, ale pomalu Dalším veteránem na iráckém trhu je i brněnská firma Prokop Engineering. Ta se v této arabské zemi zabývá výstavbou rafinerských provozů již od roku 2001. „Za posledních osm let se situace v Iráku zásadním způsobem změnila, přesto musí být každý připraven na to, že získání zakázky je běh na dlouhou trať,“ řekl Libor Bastl, obchodní ředitel firmy, který Irák jen letos navštívil již devětkrát.
Do roku 2003 pracoval Irák pod obchodním embargem a jakékoli získání zakázky vyžadovalo složitou proceduru schvalování OSN. Po roce 2003 sice odpadly formální problémy se získáváním zakázek, ale přípravná fáze se nezkrátila. „Časové zdržení se nyní nabírá zejména během jednání s finančními institucemi,“ řekl Bastl. Podle něj je typická doba realizace jedné zakázky tři roky. Na bankovní akreditiv a čerpání prvních záloh se přitom může čekat i rok a půl. Další nepříjemností pro zahraniční firmy je, že poplatky za bankovní služby jsou až desetkrát vyšší, než je běžné na evropském trhu, a navíc se platí, i když se ještě nepoužívají.
Pozitivní změnou, která českým firmám hraje do karet, je ústup amerických firem a změna postoje irácké strany k zahraničním firmám. „Americké firmy toho již získaly tolik, že jsou zahlcené. Zdá se, že vliv amerických poradců na některých ministerstvech je menší,“ řekl Bastl. Roli Američanů sice do určité míry převzaly firmy z Turecka a Číny, kterým se často daří přesvědčit úředníky, aby jim ušili výběrová řízení na míru, ale i toto se nyní mění. „ Irácké úřady si začínají pomalu uvědomovat, že za cenu trabanta nemohou chtít mercedes,“ řekl Milan Kuchta, marketingový ředitel českobudějovické firmy Egem. Ta v Iráku pracuje od roku 2006 na výstavbě nových rozvoden vysokého napětí. Mnoho výběrových řízení totiž již začíná vyžadovat takzvanou evropskou kvalitu, což je velká šance pro české firmy.
Graf
Vývoz
(v tisících korun)
2008 731 241
2007
2006 478 201
2005 396 404
2004 531 819
2003 129 694
2002 14 682
2001 1 361
2000 7 623
1999 145
1998 19 203
1997 8 672
1996 7 103
1995 1 674
1994 12 662
1993 11 642
Český vývoz do Iráku
Co ovlivnilo zahraniční obchod srpen 1990 uvaleno obchodní embargo na Irák polovina roku 1998
irácká vláda zakázala českým firmám účastnit se obchodování s Irákem včetně dodávek v rámci rezoluce ropa za potraviny, reakce na souhlas české vlády s umístěním Radia Free Iraq v Praze
2003 začíná poválečná obnova Iráku
2009 za prvních 7 měsíců letošního roku dosáhl český vývoz 805,8 milionu korun, což představuje nárůst o více než 120 procent proti stejnému období loňského roku
