Klíčový krok: začíná očkování nejmladších, pomůžou myslivci i youtubeři. Souhlas rodičů netřeba |
Na dotaz serveru Lidovky.cz, o jaké kroky konkrétně šlo, Arenberger neodpověděl. Garant projektu, vakcinolog Marek Petráš (na snímku) uvedl, že se s ministrem viděl. „Sešli jsme se, povykládali si, a on pak odešel. Zatím k tomu nemám co říct, nový pan ministr se k tomu dosud nevyjádřil,“ uvedl pro Lidovky.cz Petráš.
  |
Staronový šéf zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) o projektu zatím skutečně nemluvil. Neodpověděl ani na dotazy webu Lidovky.cz, zda hodlá v projektu české vakcíny pokračovat. Dřív se k němu stavěl poněkud skepticky. Když ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer loni v srpnu prohlásil, že by celý projekt zastavil, Vojtěch mu dal v podstatě za pravdu. „Neříkám, že česká vakcína dojde do finální fáze. Mně se nechtělo dávat tomu ze začátku červenou. Nemohu souhlasit s tím, aby byly vynakládány extrémní prostředky, pokud to nebude smysluplné,“ uvedl loni v létě Vojtěch.
Práce na přípravě vakcíny nakonec zastavil na sklonku loňského roku tehdejší ministr Jan Blatný (za ANO). Do hry však českou vakcínu vrátila vláda letos v březnu. Vakcinolog Petráš na to konto zpracoval studii proveditelnosti, jejímž závěrem je, že očkovací látku skutečně lze v tuzemsku vyvinout. To vše se odehrálo ještě za ministra Blatného. Když jej pak ve funkci vystřídal Arenberger, absolvoval s Petrášem zmíněnou schůzku. Tím zatím příběh končí.
Už kvůli mutacím
Vedoucí výzkumného týmu, lékařka a poslankyně za ANO Věra Adámková, ovšem upozorňuje na to, že projekt posvětila vláda. „Nevím, jaké informace předal profesor Arenberger panu ministru Vojtěchovi, ani jak on bude plnit úkol vlády z března, kdy vláda nařídila ministru zdravotnictví připravit a předložit projekt eventuálního dalšího pokračování úkolu,“ sdělila serveru Lidovky.cz Adámková.
Navzdory kritice, jež zaznívá od některých odborníků, existují dle Petráše důvody, proč v projektu pokračovat. Třeba už proto, že podle jednoho ze scénářů dalšího vývoje epidemie by se virus mohl „přeskupit“ tak, že by se dominantně vyskytoval u dětí. Mohou též přijít další mutace, jež mohou mít významně horší charakter a stávající očkování proti nim bude bezmocné. Důvodem, který hraje ve prospěch vývoje české vakcíny, může být i to, že koronavirus není sezónní jako například chřipka.
Není Pfizer jako Pfizer. Češi, kteří se naočkovali v zahraničí, můžou mít problém |
„Jeho sezónnost je soustředěná do podzimních a zimních měsíců, ale ani v létě se ho nezbavíme. Jestli tady bude přítomný kupříkladu každý rok, bude to výborné, ale mohl by tady být také každý půlrok. A dovedete si představit, jak budou stávající výrobci vakcín schopní saturovat potřebu během jednoho měsíce pro celý svět? Já tedy ne,“ uvedl vakcinolog Petráš a pléduje za návrat k systému, který fungoval v osmdesátých a devadesátých letech. Tehdy měl každý stát svoji instituci, svého výrobce očkovacích látek, respektive jednoho výrobce pro maximálně tři státy. Potřeba tak mohla být pokryta co nejrychleji.
Náklady na další fáze vývoje, což by pokrylo výrobu látky pro klinické zhodnocení její bezpečnosti a účinnosti, se předběžně odhadují na 250 milionů korun. Podle Petráše by pak mohl samotnou výrobu přebrat komerční subjekt, který by to pro stát dělal „na klíč“.
