2. díl
Únorový převrat - Nová svědectví od přímých účastníků i z archivu komunistických tajných služeb
V únoru 1948 měli komunisté před konkurenty obrovský náskok. Ovládali bezpečnost a mohli využívat její služby a informace. Dobře to dokazují situační zprávy Ústředny StB.
PRAHA „Ve Slušovicích, okr. Zlín, v noci na 22. 2. 1948 vylepil neznámý pachatel 5 tiskopisů tzv. modlitby Sv. Václava. Po pachateli se pátrá.“ Přesně tak zaznamenala Ústředna StB při ministerstvu vnitra jednu z mnoha událostí, které se odehrály na konci února 1948 těsně před tím, než komunisté uchvátili moc.
Z kritických dnů mezi 21. až 25. únorem se dochovalo celkem osm mimořádných situačních zpráv Ústředny StB. Zprávy, které se nyní dostávají jako celek vůbec poprvé na veřejnost, začínají vždy souhrnem činnosti ústavních činitelů -hlavně prezidenta Edvarda Beneše. Důkladně se věnují všemožným demonstracím, průvodům, veřejným projevům a pochopitelně také akcím namířeným proti KSČ.
Krátký výňatek ze situační zprávy z 22. února 1948, zmíněný v úvodu, naznačuje mnohé. Třeba to, jak podrobné informace o náladě obyvatel komunisté dostávali a také to, jak KSČ dokázala ještě před únorem obsadit bezpečnostní aparát státu svými lidmi. Koneckonců, kdo jiný by o člověku, vylepujícím svatováclavskou modlitbu, psal jako o „pachateli“?
Zprávy Ústředny StB dostávaly podle historika Petra Blažka „hlavní výkonné útvary ministerstva vnitra“. V boji s demokratickými stranami je ale využívala také KSČ. „Přednosta ústředny Jan Hora byl komunista a naprostá většina jeho podřízených rovněž. Členové KSČ měli za povinnost vedení strany informovat,“ vysvětluje Blažek.
Z politiků se situační zprávy věnují hlavně Benešovi. Zachycují třeba jeho cesty z Prahy a monitorují jeho schůzky. „Odjezd presidenta republiky stanovený na 11 hod. odložen. President odjede patrně v 16 hod. do Lán. President republiky přijal: poslance ministra Laušmana, Tymeše a Vilíma (10.20-10.50),“ stojí v situační zprávě z 21. února.
Podobné informace obsahují i další zprávy a ta poslední z 25. února ukazuje okamžik, kdy Beneš podlehl tlaku Klementa Gottwalda a přijal návrh na doplnění vlády podle jeho návrhu: „Téhož dne o 16.25 hod. byl přijat opětně p. předseda vlády, který odejel z Hradu o 16.42 hod. Téhož dne v době od 17.05 do 17.30 hod. měl pan předseda vlády projev k shromážděným občanům na Václavském náměstí.“
Ústředna sbírala z celé země údaje o politickém smýšlení lidí a monitorovala veškeré projevy či manifestace. To umožňovalo KSČ pružně reagovat. „Okr(esní) vedení lidové strany v Kroměříži vydalo letáky, kterými svolává na 22. 2. 1948 do Kroměříže veřej. schůzi, na níž se má projednávat utvoření samostat(né) odbor(ové) organisace zaměstnanců organisovaných v této straně. Bezpečnostní referent ONV v Kroměříži (má) pořádání schůze zakázat,“ stojí třeba v jedné zprávě.
Situační zprávy bezděky popisují i zákroky proti politickým protivníkům, nejčastěji proti národním socialistům. „V Děčíně byla vykonána na příkaz bezpečnostního referenta v noci z 23. 2. 1948 domovní prohlídka v sekretariátě čs. strany nár. soc.,“ udává další zpráva. Zákroky proti sekretariátům této strany se staly od 23. února evergreenem. Došlo k nim třeba v Českých Budějovicích, Liberci či Kladně. Řadu lidí také začala SNB vyšetřovat kvůli urážkám na adresu Gottwalda.
Situační zprávy jsou jen částí informací, které k vedení KSČ z bezpečnostního aparátu proudily. Pro komunisty také pracovali agenti v demokratických stranách, a Gottwald tak měl o názorech a činech svých politických protivníků dopředu dobré informace.
***
Kompletní znění situačních zpráv Ústředny StB a výběrovou edici deníku Zdeňka Pešky přinese časopis Paměť a dějiny, č. 1 (2008)
Seriál LN pokračuje v pondělí třetí částí věnovanou „špionům“ KSČ v demokratických stranách.
Z kritických dnů mezi 21. až 25. únorem se dochovalo celkem osm mimořádných situačních zpráv Ústředny StB
Neznámé dokumenty z „Vítězného“ února 1948
