Osobní výběr ze světového tisku
Pro lidi, kteří odjíždějí na dovolenou, má deník Boston Globe (v příloze Ideas z 20. června) pár praktických rad z „psychologie hédonismu“.
Takže: Abyste si dovolenou pamatovali, proveďte na ní něco, co jste nikdy předtím nedělali. Několik krátkých výletů přinese víc radosti než jeden dlouhý. Jedno přerušení dovolené nemusí být nutně špatné, tím víc si pak člověk užije návrat k rekreaci (podle psychologie hédonismu to platí o přerušování požitků vůbec). Konec výletu je důležitější než jeho začátek. Samo plánování přináší speciální radost.
To se hned pozná, že noviny sídlí v témž městě jako Harvardova univerzita! (Ale je fakt, že na jistou krátkou návštěvu Litomyšle vzpomíná autor Rozcestníku dodnes.) *** Že je to nějaké divné – ten případ s jedenácti ruskými špiony, co žili pod falešnými identitami na předměstí, než je v neděli pozatýkala FBI? V úterý 29. června poznamenal na BBC přeběhlík ze sovětské tajné služby Oleg Kalugin (dnes trenér kontrarozvědčíků ve Washintonu), že tolik falešných identit je hodně drahý špás. Přitom nikdo z těch jedenácti nebyl obviněn ze špionáže ani přistižen při přebírání vládních dokumentů. Jsou obžalováni proto, že žili v zemi jako cizí agenti pod skrytou identitou a že se pokusili prát špinavé peníze.
Kolik tajemství z Bílého domu a Pentagonu můžete vyšpionit, když jste rodinka na předměstí v New Jersey – žasne expert na tajné služby David Wise v New York Times 29. června. Bývalý důstojník CIA Robert Baer v časopise Time píše, že pokud o případu nevyplují dodatečné informace, je tahle ruská vášeň pro ilegály jen směšná. *** V módě jsou staromilské knihy, které krotí vášeň pro digitální technooptimismus. Po díle Nicholase Carra The Shallows (Mělčiny aneb Co dělá internet s našimi mozky) vychází Hamletův BlackBerry od Williama Powerse – rozvedení jeho stejnojmenné eseje s podtitulem Proč je papír věčný. Manické připojování podle Powerse často vede k nižší produktivitě a ničí půvab všedního dne – podléháme „digitálnímu maximalismu“. Recenzent David Harsanyi v listu Wall Street Journal 30. června píše, že Powersovi se kvůli tomu odstěhovali z Washingtonu do poklidného městečka na pobřeží ve státě Massachussets. Na víkend vypínají laptop a odpojují se; říkají tomu internetový šabat.
*** Časopis Týždeň zkoumá, proč v nedávných slovenských volbách prohrála tradiční Strana maďarské koalice (SMK) s nově vzniklým projektem Most-Híd.
Politolog Kálmán Petőcz míní: „SMK sa sústredila na maďarské médiá, akoby maďarský volič na Slovensku získaval svoje prioritné informácie o politike z maďarských médií. Ale to už dávno tak nie je.“ Navíc šéf SMK Pál Csáky jako jediný z opozičních vůdců nevyloučil možnou dohodu s populistou Robertem Ficem. A dále: chartista a předlistopadový politický vězeň Miklós Duray říká, že maďarského premiéra Orbána prosil, ať před volbami nezhoršuje napětí zákonem o dvojím občanství (sám Duray dle svých slov o druhé občanství žádat nebude). Politolog Miklós Novák v deníku Magyar Nemzet napsal, že Budapešť možná špatně četla situaci – menšina na Slovensku je asimilovanější, než se zdá, až 20 procent slovenských Maďarů podle Nováka uzavírá smíšená manželství. *** Týždeň též hodnotí nové ministry. Kromě známých jmen (Ivan Mikloš na financích, Daniel Lipšic na vnitru, Mikuláš Dzurinda na zahraničí, Lucia Žitňanská na spravedlnosti) chválí nového ministra školství z SDKÚ, ekonoma Eugena Jurzycu. Zato se podivuje nad rozhodnutími nové strany Sloboda a Solidarita: ministrem kultury bude televizní moderátor politických debat Daniel Krajcer a ministrem obrany bývalý šéf hypermarketu Ľubomír Galko, z jehož „početných blogov sa nedá vyčítať, či o tomto rezorte vôbec niekedy rozmýšľal“. *** Nekojila jsem, napsala zástupkyně šéfredaktorky britského časopisu Mother & Baby. „Chci zpět své tělo... a prsa jsou součástí mé sexuality, prostě funbags.“ (Kdo neví, co to je, nechť zadá slovo do Googlu.) „A vidět, jak se tam sápe malé nevinné děcko místo milence, je trochu strašidelné.“
Sloupkařka Daily Telegraphu Rowan Pellingová není prudérní (což bychom od bývalé šéfredaktorky literární Erotic Review ani nečekali), ale tahle „kultura Barbín“ ji nadzvedla: „Surrealistické hollywoodské sny o poprsí popírajícím gravitaci jsou dnes zjevně normálnější a chvályhodnější než dát napít hladovému miminku.“ Pornografický a módní průmysl na Západě se spikly, aby zbavily prsa mateřské funkce: „Není nic strašidelnějšího než kultura, kde se ňadra redukují na funbags.“ Ještěže Východ tomu podle Pellingové vzdoruje. Jestli ona ovšem nemyslela ten Dálný?
***
Sloupkařka Daily Telegraphu Rowan Pellingová není prudérní (což bychom od bývalé šéfredaktorky literární Erotic Review ani nečekali), ale tahle „kultura Barbín“ ji nadzvedla
O autorovi| Tomáš Němeček redaktor Orientace
