PRAHA Pokud známý umělec vyjádří své sympatie určité straně nebo konkrétnímu politikovi, přinejmenším se na čas zviditelní na náměstích. A politik se na chvíli ohřeje v odlesku slávy celebrity.
Janis Sidovský, který byl léta hvězdám showbyznysu blízko, některým dělal manažera a i v současnosti se zabývá public relations, říká, že účast populárních umělců v kampaních se liší případ od případu. „Někdy se může jednat o spontánní podporu na základě sympatií, jindy jde o běžný obchod. Někdo jde ‚za hlasem svého srdce‘, protože prostě chce někomu pomoci.“ Někdy i bez nároku na honorář Sidovský potvrzuje, že někteří umělci se takto angažují třeba i bez nároku na honorář.
„Ano, stává se to, třeba Pavel Vítek už podruhé takto slíbil svou pomoc ČSSD. Rozhodl se k tomu poté, co tato strana prosadila v parlamentě zákon o registrovaném partnerství.“
Pro mnohé je však předvolební kampaň slušně placenou prací.
„Pokud jde o obchod, jedná se obvykle o běžné podmínky,“ vysvětluje Janis Sidovský. „To znamená, že umělec dostane honorář srovnatelný s vystoupením na plesech nebo jiných veřejných akcích. U hvězd z takzvané první ligy to může představovat desítky tisíc za akci.“
Zdá se, že těm, kteří se o populární tváře opírají, se tato metoda může vyplatit. „Pravdou je, že vystoupení hvězd je investičně efektivnější než vylepení billboardů,“ dodává Sidovský. „Pokud se jedná o sympatického umělce, může mít jeho angažmá v kampani pozitivní a opravdu výrazný dopad pro získání volebních bodů.“
Jsou jistě umělci, kteří sami osloví „svou“ stranu nebo „svého“ politika s nabídkou pomoci. Podle Sidovského to však bývá většinou naopak: umělci jsou osloveni stranou. „Důvodem může být jejich popularita, sympatie u veřejnosti anebo mediální vliv na určitou skupinu obyvatel, kterou mají politici zájem získat na svou stranu.“
