Nový Justiční areál v Brně a jeho předpokládané a skutečné náklady se staly po vyjádřeních Nejvyššího kontrolního úřadu skutečným tématem. Mnohé texty k tomuto tématu ale připomínají rychlou, dalo by se říci instantní kaši, do které tvůrci nasypali ingredience hodné dortu pejska a kočičky. Protože ani Ministerstvo spravedlnosti jako správce programu financování uvedené stavby nepodalo zcela objektivní informace a drží se především zásady, že vše podstatné (tedy schvalování, registrování akce a podobně) se odehrálo za minulého vedení ministerstva, nezbývá než nalít „čistého vína“ a uvést to nejpodstatnější.
K výstavbě areálu v Brně byl v roce 2004 zpracován investiční záměr, o rok později po schválení ministerstvem financí registrovaný také ministerstvem spravedlnosti jako správcem programu.
Následovalo hledání zhotovitele projektové dokumentace, ve kterém bylo vybráno sdružení s nejnižší cenou dokumentace, nejkratším termínem a nejnižší předpokládanou cenu budoucí stavby – 805 milionů korun včetně daně. Tehdy ale nebyly například známy geologické poměry v místě, zpřísňující stanoviska dalších neopominutelných orgánů a organizací. O tom, že se cena stala nereálnou, dostalo ministerstvo spravedlnosti informaci a nic nenamítalo. I naprostým laikům musí být jasné, že stavět soud není totéž jako stavět supermarket či nákupní galerii a bezpečnost veřejnosti, soudců i zaměstnanců je jednoznačně na prvním místě. Ano, soudci mohou a budou chodit po levnější dlažbě, nikdy neměli mít k dispozici kurt na squash a vzdají se v rámci úspor bezdrátového připojení na internet, ale rozhodně nelze šetřit na minimalizaci bezpečnostních rizik.
Ministerstvo o navýšení vědělo, odkývlo je Krajský soud v Brně vyhlásil zadávací řízení na dodavatele stavby s tím, že si vyhradil právo na zadání zakázky na stavbu budovy učené pro státní zastupitelství. Meziresortní komise jmenovaná vládou ČR vybrala nabídku firmy IMOS Brno – s nejnižší nabídkovou cenou 1,419 miliardy korun a nejkratší dobou plnění. Ministerstvo spravedlnosti proto vydalo po schválení resortu financí Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce. Na základě toho krajský soud vybral nejvhodnější nabídku a uzavřel smlouvu, jejíž text opět schválil správce programu.
Celková cena stavby tedy nyní činí 1,674 miliardy korun včetně daně, byla schválena ministerstvem spravedlnosti, a to také zajišťuje financování. Přepočet ceny díla na jeden metr krychlový činí asi 6850 korun. Pro srovnání, u Moravského zemského archivu to je 7500 korun, u modré etapy univerzitního kampusu asi 8300 korun. Poněkud paradoxně jsme kritizováni za údajně předraženou stavbu areálu, a přitom například výstavba archivních prostor se nemůže ani zdaleka rovnat náročnosti soudní budovy. Ale srovnávejme srovnatelné, známý justiční areál v Praze Na Míčánkách, o jehož realizaci bylo rozhodnuto o pět let dříve, vykazuje stavební náklady novostavby 8494 korun za metr krychlový.
Nikdy tedy nebyla dohodnuta cena díla 805 milionů korun, ale ani nevzrostla na 2,1 miliardy, jak zavádějícím způsobem uvedl prezident kontrolního úřadu. Cena díla byla podle platného zákona o veřejných zakázkách předmětem soutěže a zvítězila nabídka nejnižší. Ta je také cenou reálnou.
Přestěhováním do nově vybudovaného Justičního areálu v Brně a opuštěním původních objektů se zruší všechny dosavadní pronájmy, což bude představovat dlouhodobou úsporu ve výši přibližně 15 milionů korun ročně. Nový areál odpovídá nárokům třetího tisíciletí. Po dokončení bude splňovat nároky, které jsou na justici kladeny, a to především na její elektronizaci, na vedení spisů a komunikaci pouze v elektronické podobě, i na ochranu a bezpečnost soudců, státních zástupců, zaměstnanců i veřejnosti. A o to jde v první řadě.
***
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.
O autorovi| JAROMÍR POŘÍZEK, předseda Krajského soudu v Brně
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
