Dary zahrnují osm kusů letecké techniky, z toho dva z letošního roku. „Nábojů pro kanóny a kanónové houfnice bylo posláno celkem 94 860 kusů, z toho 10 tisíc v tomto roce,“ uvedlo ministerstvo obrany v tiskové zprávě.
Na seznamu je také například 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 26 průzkumných chemických vozidel, 16 kompletních speciálních vozidel protivzdušné obrany, 47 aut, 13 houfnic a 12 raketometů.
Česko darovalo Ukrajině také 4900 raket pro raketomety, 645 protitankových střel, 8022 pancéřovek, 128 minometů, 17.400 min pro minomety, 435 protiletadlových prostředků, 41 258 střelných zbraní a přes 4,2 milionu nábojů, doplnilo ministerstvo.
„Ministerstvo obrany od počátku konfliktu pečlivě posuzovalo, co můžeme poskytnout, aby nebyla ohrožena obranyschopnost České republiky,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová.
Aktuálně podle ní už tolik nepotřebného materiálu v armádních skladech nemá. „Naše pomoc nepřestává, jenom bude mít jinou podobu,“ sdělila Černochová a připomněla účast České republiky v muniční iniciativě, kterou organizuje resort Ministerstva obrany.
Český příspěvek je ve výši 865,775 milionů korun schválila minulý týden vláda. Vyčleněné peníze budou vynaloženy na nákup munice od tuzemského dodavatele, od české společnosti STV GROUP.
„Česká republika za ty více než dva roky předvedla, že je připravená,“ odvětil po jednání vlády ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na dotaz iDNES.cz, zda má vláda připravené i scénáře dalšího postupu v případě další uprchlické vlny z Ukrajiny.
Ruský diktátor Vladimi Putin a jeho armáda se totiž soustředí na ničení ukrajinské energetické infrastruktury a občanům Ukrajiny tak aktuálně hrozí, že budou mít přístup k elektřině jen omezený počet hodin v průběhu dne.
Změna zákona o zaměstnanosti
Vláda schválila i změnu zákona o zaměstnanosti, která upravuje podmínky a parametry pro chráněný trh práce. Podle ministra Jurečky jde o kompromisní variantu, která zachovává podporu nejen na osoby se zdravotním postižením, ale i se zdravotním znevýhodněním.
Odstupňovat by se měla výše odvodů za neplnění povinného podílu zaměstnanců s handicapem. Inspekce práce by také mohla zveřejňovat seznam firem a pracovních agentur, které zaměstnávají načerno či zastřeně.
„Naším zájmem je, abychom dokázali podporovat a rozvíjet uplatnění těchto osob s různým typem handicapu. Aby tito lidé podle svých možností, dovedností, handicapů byli zapojeni do pracovní aktivity v různém rozsahu. Většinou to jsou zkrácené úvazky,“ řekl Jurečka.
Stát přispívá firmám na chráněném trhu práce s víc než polovinou postižených pracovníků, kteří mívají nižší výkon. Podniky mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, ale nejvýš 15 700 korun. K tomu je možné pobírat paušál tisíc korun na provoz. Dá se žádat i o zvýšení podpory na další náklady na zaměstnávaní, tedy na asistenty, dopravu či přizpůsobení provozu.
Nově by součet všech navýšení na další náklady nesměl přesáhnout 0,8násobek poskytnutých příspěvků za čtvrtletí. Navýšení by se nevyplácelo na agenturního pracovníka či při práci z domova a jiného místa.
Už nemá být nutné zastupování Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových
Organizační složky státu zřejmě už nebudou mít povinnost nechat se v právních sporech zastupovat Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Do budoucna by měly mít možnost se rozhodnout, zda se budou zastupovat samy, a to zejména v případech, kde mají vlastní vysokou odbornost. Návrh zákona schválila vláda a nyní ho ještě posoudí parlament.
