Sobotní LN přinesly rozhovor Daniela Kaisera s ministrem Hegerem (Já už doktorům víc dát nemůžu a nedám, LN 5. 2.). Pan ministr hovoří samozřejmě o lékařských protestech, věcně, střízlivě a zajímavě. U jedné pasáže se však musím zastavit:
Otázka: „Zaregistroval jste petici, která vás tento týden vyzvala, ať neustupujete vyděračům?“ Odpověď: „Každý, kdo sleduje nátlakové metody a nemusí nést odpovědnost, bude spíš zastávat názor, aby se vyděračským způsobům neustupovalo. Ale když stojíte před autobusem s rukojmími, kde hrozí, že je vyhodí do povětří, jednáte jinak.“ Je velmi neobvyklé, když noviny nepřinesou o petici, kterou dodnes (5. února t. r.) podepsalo víc než dvacet tisíc lidí, vůbec žádnou elementární informaci a místo toho jen jednovětný, nepřesný a zavádějící odkaz v nějakém rozhovoru. Pan Kaiser totiž nemluví pravdu. Petice vůbec nevyzývá k neústupnosti ministra Hegera, nýbrž vládu – a to z prostého důvodu: nevíme vůbec, jak jsou rozloženy síly v této destabilizované vládě a jakým tlakům je ten či onen ministr vystaven.
Doplňuji proto základní informace, které se v LN neobjevily: petici „Protest proti kapitulantství před nátlakem lékařských odborů“ vyzývá vládu, aby neustupovala vyděračským praktikám, a zároveň vyzývá LOK, aby už nikdy nepoužíval pacienty jako rukojmí pro platové požadavky. Vyšla na počátku minulého týdne současně na serveru Reflex.cz, v internetovém deníku Virtually a v mém politickém zápisníku Události. Na Reflexu.cz je taky aktualizovaný seznam signatářů a možnost se k ní připojit. Ve čtvrtek ji přetiskl týdeník Reflex, v pátek o ní informoval deník Blesk. Mezi iniciátory a prvními signatáři jsou (mimo jiné a mimo mne) šéfredaktor Reflexu Pavel Šafr, P. Zbigniew Czendlik, šéfredaktorka Virtually Jana Dědečková, herec Petr Nárožný, evangelický duchovní Miloš Rejchrt, básník Zbyněk Hejda, exministr obrany Luboš Dobrovský. Do dneška (5. února) ji podepsalo přes 20 tisíc lidí. Pan Kaiser pana ministra nabudil k rozzlobené a nevěcné odpovědi, což se mu bohužel povedlo.
I pacienti mají být bráni vážně Takže k odpovědi ministra Hegera mi nezbývá než podotknout: milý pane ministře, vy se tragicky mýlíte. My všichni, kteří jsme to podepsali, nemusíme nést odpovědnost, protože žádný rukojmí nemusí nést odpovědnost. My totiž sedíme v tom autobuse, o kterém mluvíte, všichni jsme pacienti, potenciální (to je taky pacient), a mnoho z nás i skuteční. Snad si tedy zasloužíme, aby i náš názor byl brán tak trochu vážně. Nátlakové lobbistické skupině se nemá ustupovat – tím nemyslím ani nemocniční lékaře obecně, ani ty 4000 z nich, kteří se rozhodli odejít, ale jen a výlučně ty, co tu hnusnou akci spunktovali.
O autorovi| BOHUMIL DOLEŽAL, politolog
