Kanadským legislativním procesem si razí cestu nový azylový zákon, který zřejmě znemožní další azylovou turistiku z Česka. Boží mlýny melou pomalu, ale Jistě je na místě položit si otázku, proč soukolím kanadských víz procházíme my, a ne náš čestný soused Maďarsko? O kanadský azyl totiž usilují rovněž tisícovky tamních Romů a jejich počet byl jen o málo menší než žadatelů českých.
Není tedy úplně jasné, kterou zemi měl Jason Kenney, kanadský ministr pro občanství, přistěhovalectví a multikulturalismus na mysli, když letos v březnu prohlásil: „Minulý rok jsme obdrželi 2500 žádostí o azyl z demokratického státu Evropské unie. Ta země je nyní zdrojem číslo jedna azylových žádostí. Ale 97 procent žadatelů z této země své žádosti o azyl minulý rok stáhlo nebo od nich odstoupilo a je tomu tak doposud i tento rok. Tím nám sdělili, že nepotřebují kanadskou ochranu. A z těch, kteří vyčkali rozhodnutí IRB (imigrační a utečenecké komise) pouze jedno procento, méně než jedno procento ochranu získalo s tím, že mají oprávněnou obavu z pronásledování.“ U nás jinak než v Maďarsku Odpověď je nasnadě. Kenney měl na mysli Českou republiku. Maďarsko má totiž řádově lepší prezentaci své integrační politiky a dokáže vytvořit obraz, v kterém jsou Romové vyvedeni jako součást tamní společnosti. Fakt je, že přes všechny rasistické vraždy a rétoriku nelegálních nacionalistických gard jsou tamní Romové, nazývající se ve své mateřské maďarštině Cigáni, vnímání jakou součást maďarského folkloru. Na rozdíl od Česka tam žijí nepřetržitě ve velkém počtu stovky let a nejedná se o nezvládnutou poválečnou imigraci. Situaci svých žadatelů o azyl maďarská vláda analyzuje a publikuje. Zjevně dokázala kanadským úřadům prokázat, že se jedná o byznys nemající s dodržováním lidských práv až tak moc společného.
Jiná situace je u nás. Terénní analýzu české romské migrace do Kanady, na které jsem participoval, si objednala zahraniční nevládní organizace, která nechtěla být raději jmenována. Před rokem jsem při zveřejnění části analýzy pochopil proč. Smršť odsouzení a výhrůžek, které po zveřejnění následovaly na (pro)romských webech, by onu organizaci efektivně vyřadila z grantových řízení. Přitom se v analýze uvedlo jen to, co v projevu řekl Kenney: „Právě jsem se díval na website nabízející poradenství, samozřejmě za poplatek, jakým způsobem se dostat do Kanady jako turista a zažádat o azyl. Lidé zcela otevřeně prodávají zavádějící informace o tom, jak podvést systém.“ Úředníci jiné kvality Otázkou zůstává, proč u nás není zájem situaci spojenou s azylovou migrací analyzovat a veřejně vyhodnotit. Pokud se ovšem podíváme na tiskovou zprávu někdejšího ministra Michaela Kocába o návštěvě Maďarska v minulém roce, dočteme se, že „Stav romské komunity je ve srovnání s Českou republikou dobrý.“ Skutečně? Spíše ale mají Maďaři na odpovědných místech úředníky jiné kvality.
O autorovi| ROMAN KRIŠTOF publicista
