Podle informací serveru Lidovky.cz z diplomatických zdrojů by měl v katedrále proběhnout obřad a následně by měl bývalý ministr zahraničí spočinout v rodinné hrobce nedaleko Orlíku. Ve Vídni má proběhnout zádušní mše.
V současnosti také probíhají jednání diplomatů s rodinou. O nutnosti vyčkat na přání pozůstalých mluví ve vyjádření pro Lidovky.cz i nejvyšší čeští ústavní činitelé. Někteří z nich přitom podpořili myšlenku, aby „kníže české politiky“ obdržel státní pohřeb. Ten byl v plné parádě doposud vyhrazen pouze pro prezidenty, a to jen některé.
Schwarzenberg: Muž 17. listopadu |
Podle bývalého šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta není podoba státního pohřbu přesně definována. V rozhovoru pro Lidovky.cz také vysvětluje, kdo má nyní v rodině Schwarzenbergů hlavní slovo. „Od chvíle, kdy Karel Schwarzenberg zemřel, tak bez jakéhokoliv dalšího aktu se hlavou celého rodu stal jeho nejstarší syn Jan Nepomuk, který se dle staré tradice stal Janem Nepomukem III.,“ vysvětlil Forejt.
Pokud by se rodina rozhodla pro větší rozloučení v Česku, pak by to podle Jiřího Prinze, mluvčího pražského arcibiskupství, bylo s největší pravděpodobností ve svatovítské katedrále. S tím souhlasí i Forejt. „V případě státního pohřbu či pohřbu se státními poctami je církevní ceremoniál přirozenou součástí jako tomu bylo třeba u prezidenta Václava Havla,“ doplnil s tím, že zádušní mše mohou probíhat na mnoha místech.
On nespal. Byla to zvláštní bdělost. V hospodě byl jako doma, vzpomíná Petr Pithart na Schwarzenberga |
V katedrále sv. Víta měl mimo jiné před čtyřmi lety pohřeb také Karel Gott. Tehdy se rozezněl i zvon Zikmund, který zvoní jen při výjimečných příležitostech. Zda by zazněl i tentokrát, nechtěl Prinz předjímat. Lze ale očekávat, že v případě nastíněných slavnostních pohřbů, o kterých zpravidla rozhodují nejvyšší ústavní činitelé země, by tato pocta nechyběla. Přítomna by mohla být, stejně jako u Gotta, také hradní stráž, která rakev s ostatky zpěváka z katedrály vynášela. Právě za zvuků zvonu Zikmund, největšího v zemi.
Odešel poslední kavalír |
Státnímu pohřbu či pohřbu se státními poctami by dal zaručeně zelenou předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Záleží samozřejmě na rodině a její představě. Můj názor je, že k pohřbu Karla Schwarzenberga státní pocta patří,“ uvedl pro Lidovky.cz. Redakce kontaktovala další ústavní činitele, podrobnosti však nikdo neprozradil. „Je to předčasné, vše záleží na rozhodnutí rodiny. To bude pan prezident plně respektovat,“ podotkl mluvčí prezidenta Vít Kolář. Obdobná slova zazněla i od mluvčího vlády Václava Smolky.
„Nejprve je nutné tuto věc konzultovat s rodinou a na základě jejího přání budeme postupovat,“ uvedl na dotaz serveru Lidovky.cz. „Nyní se tím zabýváme,“ sdělil tajemník komunikace předsedkyně Poslanecké sněmovny Martin Churavý. Tyto okolnosti hrály roli například u zmíněného Gotta. Tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) pro něj v roce 2019 navrhoval státní pohřeb, rodina ale tuto možnost odmítla a zpěvákovi byl vystrojen „pouze“ pohřeb se státními poctami.
Státní pohřeb je slavnostní akt, kterým stát vyjadřuje nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. V minulosti si ho nebo jeho značné části vysloužili například Karel IV., Ferdinand I. Dobrotivý, Alois Rašín, Karel Kramář, Tomáš G. Masaryk, Masarykův syn Jan, většina komunistických prezidentů či Václav Nosek či Vítězslav Nezval.
Zatím poslední státní pohřeb měl prezident Havel. Zádušní mši v roce 2011 sloužil pražský arcibiskup Dominik Duka. O státním pohřbu se mluvilo také v souvislosti s úmrtím předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS), nakonec k tomuto kroku ale nedošlo.
Samotnému obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s čestnou stráží a smuteční průvod. Pohřeb obvykle doprovází vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí. Při příležitosti úmrtí tak významné osobnosti také bývá vyhlašován státní smutek.
Pohřeb se státními poctami měli v minulosti mimo jiné Jaroslav Seifert, Vladimír Menšík či Otakar Motejl. Mezi státní pocty například patří přítomnost hradní stráže, nechybí ani vlajka, možný je i projev významného politika či představitele státu. Zahrnovat může i minutu ticha, vystavení rakve v prostorách patřících státu či umístění kondolenčních listin. Nic z toho ale není povinné, opět vše záleží na rozhodnutí rodiny.
