Dnes o možném odchodu populárního ombudsmana
Rok 2010 může být rok změn: možná odejde předsedkyně Nejvyššího soudu do Štrasburku a její zástupce Pavel Kučera do důchodu. Ke konci letoška oznámila odchod neblaze proslulá Naděžda Žáková z odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze pro spory na ochranu osobnosti. A možná do roka skončí ombudsman Otakar Motejl. Předčasně.
„Jistě nečekáte, že se o tom budu bavit, aby z toho byla zpráva na titul. Plány musím probírat s rodinou a spolupracovníky,“ vrčí morální autorita zdejší justice, komandér francouzské Čestné legie, nejpopulárnější úředník atd. atd. Ale přátelům vykládá už déle, že chtěl skončit po předčasných volbách („to se vždycky uvolní dost osobností, co hledají místo“). A že nechce dokroutit druhý mandát do roku 2012, do svých osmdesáti let. Neslušná otázka: Měl by jít?
Bez něj se zdá tento úřad nepředstavitelný, Otakar Motejl se v něm úžasně našel, propůjčil mu svou reputaci. Český ombudsman dostává čím dál víc pravomocí (je kárným žalobcem proti soudním funkcionářům, dohlíží na antidiskriminační zákon) - jen proto, že se jmenuje Motejl. Poněkud paradoxně: i on patřil mezi ty, kdo nápad tehdejší poslankyně Petry Buzkové ironizovali. A v rozhovorech mluví o funkci s veselým cynismem: „Chodím teď rychleji. Jakmile totiž začnu někde na ulici lelkovat, obrátí se na mě někdo se stížností. Stačí, abych si sedl na lavičku v parku, a už vedle mě sedí bába a začne do mě hučet. Když jsem byl na dovolené v Luhačovicích, sedl jsem si do kavárny na zahrádku - a dámy tam na mě stály frontu,“ řekl letos v srpnu Profitu.
Když odhrneme žertovné motejlovské pózy a průpovídky, pak je ustavení ochránce práv velký úspěch. Lidé mu důvěřují (počet podnětů plynule roste až na loňský rekord - 7051) a pochopili, co Motejl může (56 % podnětů skutečně spadá do jeho působnosti, což je v Evropě u ombudsmana nebývalé). Má na tom zásluhu Motejl, obě jeho zástupkyně i bezmála stovka zaměstnanců (úřad vsadil na mladé právníky, takže má atmosféru dobře fungující neziskovky). A v neposlední řadě jeho věrní popularizátoři, manželé Břetislav a Monika Rychlíkovi, s televizním cyklem Případ pro ombudsmana.
Lze se obávat, že kouzlo a renomé úřadu je spojeno právě s Motejlem. Kdyby tehdy v roce 2006 parlament vybral zvažovaného disidenta a poslance ODS Jana Litomiského, ztratilo by se kouzlo (Litomiský se stal zmocněncem vlády pro lidská práva... a už o něm nikdy nikdo neslyšel). Kdyby uspěl tehdejší Klausův kandidát John Bok ze spolku Šalamoun, byla by to velká legrace; a ztratilo by se renomé.
Otakar Motejl si stěžuje, jak si občas připadá osamělý - okolí ho poplácává, nikdo ho nekritizuje, neříká mu, jaké dělá chyby. Tak tedy upřímně: poslední dobou jich pár udělal. V říjnu žoviálně bagatelizoval skandál na plzeňských právech s tím, že se opisovalo a podvádělo vždycky. V posledním Týdnu se omlouvá za své neopatrně familiární klábosení, jak jednoho advokáta disidentů přiměla StB ke spolupráci kvůli homosexualitě. Ano, jsou to drobnosti. Ještě pořád by se řeklo: byl to odchod v nejlepším.
Jeden starý právní ironik říká: „Úkolem odcházejícího funkcionáře je najít důstojného nástupce, který bude nepatrně hloupější - aby všichni rádi vzpomínali.“ To je nynější úkol dr. Motejla.
***
Přátelům vykládá, že nechce dokroutit druhý mandát do roku 2012, do svých osmdesáti let. Neslušná otázka: Měl by jít?
O autorovi| Tomáš Němeček redaktor Orientace
