Vyvíjeli přístroj pro léčbu kůže a šťastnou shodou okolností dospěli k zařízení, které ničí některé typy nádorových buněk. Zatím v laboratorních podmínkách.
Tak začíná příběh docenta elektrotechniky Ivana Rampla z brněnské firmy Enjoy. S nadsázkou lze říct, že celou akci odstartovala jakási jeho netrpělivost.
Na cestu posvítily bakterie „Připravovali jsme aparaturu pro léčbu kůže a sliznice, zejména na hlavě. Vyvíjeli jsme proto zařízení schopné vysílat impulsní magnetické pole pouze několik milimetrů pod kůži nebo povrch tkáně. Kdyby totiž proniklo hlouběji, zasáhlo by při zákroku na hlavě buňky v mozku a následky na psychiku pacienta by mohly být fatální,“ vzpomíná na počátky výzkumu před více než čtyřmi lety docent Rampl.
Cílem projektu, realizovaného za finanční podpory Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, bylo klinickými zkouškami ověřit vhodnost navržené léčebné metody. Avšak relevantní výsledky těchto lékařských experimentů se zdály být v nedohlednu.
Docent Rampl proto společně s odborníky z Biofyzikálního ústavu AV ČR ověřoval vliv impulsního magnetického pole na bakteriích. Vybrali si druh Photorhabdus luminescens. Tento mikroorganismus má jednu podstatnou výhodu, čím lepší má podmínky k životu, tím více světla vydává.
Ukázalo se, že impulsní magnetické pole buňkám spíše prospívá. Pak došlo ke šťastné náhodě. Odborníky napadlo umístit pod kultivační destičky s bakteriemi tzv. toroidní cívky a vytvořit tak pole impulsního vektorového magnetického potenciálu (IVMP). Nastal zcela nečekaný jev. Bakterie v tomto zvláštním magnetickém poli odumíraly.
Experti z Biofyzikálního ústavu AV ČR vyzkoušeli toto zvláštní pole i na bílých krvinkách laboratorních zvířat. Buňky opět prospívaly a hynuly, podle toho, jaká cívka byla pod kultivační destičkou. Úspěšný zásah v mléčné žláze Docenta Rampla napadlo seznámit s tímto poznatkem odborníky z Masarykova onkologického ústavu v Brně. Vladimír Boudný, vedoucí Laboratoře buněčných regulací, zpočátku příliš důvěry neměl, ale pak se rozhodl vliv pole vytvářeného toroidními cívkami přece jenom vyzkoušet. K pokusům si vybral buněčné linie lidských nádorů kůže, mléčné žlázy a leukemické krve. V maligních melanomových buňkách se po jediném 15minutovém ozáření podařilo ztlumit jejich růst maximálně o třetinu, ale ve většině případů se útlum pohyboval v rozmezí okolo dvaceti procent. To lze považovat podle odborníků za chybu pokusů a kolísání v rámci biologické variability. Mnohem výraznější vliv mělo pole IVMP na buněčné linie nádorů mléčné žlázy a leukemické krve. Po 15minutovém ozáření odumřelo v prvním případě až 70 procent zhoubných buněk, ve druhém v průměru asi třetina.
Ovšem při všech pokusech se buňky po několika dnech opět „vzpamatovaly“ a bujely dál. „Ozařování probíhalo z experimentálních důvodů relativně krátkou dobu, za takových podmínek je zcela běžné, že část nádorové populace přežívá,“ vysvětluje tento fakt Vladimír Boudný.
A proč pole IVMP likviduje jen některé typy rakovinných buněk? „Každý typ záření nebo terapeutika obecně může vykazovat alespoň částečně selektivní účinek právě na určitý typ buněk,“ říká Boudný.
Zdravé buňky odolaly Zatímco v Brně zkoumali reakci lidských nádorových buněk, v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v Liběchově použili generátor pole IVMP na potkaní sarkomové buňky. „Účinek byl velmi razantní a rychlý. Nárůst mrtvých buněk v kulturách jsme pozorovali v mikroskopu prakticky téměř okamžitě,“ říká Vratislav Horák, vedoucí Laboratoře biologie nádorů.
Doslova šokující okolnost ale vědci zaznamenali až po sérii pokusů se zdravými lidskými buňkami. Zjistili, že pole vyvolané toroidními cívkami jim vůbec neuškodilo.
Zní to více než slibně, ale pokusů, jak likvidovat rakovinné buňky a neuškodit zdravým, je mnoho. Jak nadějné jsou tedy experimenty s přístrojem týmu docenta Rampla?
Vladimír Boudný z Masarykova onkologického ústavu říká: „Tento nový směr výzkumu je velice fascinující a nadějný.“ A podobný názor má rovněž Vratislav Horák z Liběchova: „Pokud by se podařilo prokázat selektivní působení pole IVMP pouze na nádorové buňky, šlo by nesporně o velmi zajímavý fenomén, který by mohl v budoucnu najít uplatnění v oblasti klinické onkologie.“
Všichni tři odborníci, včetně docenta Rampla, ovšem zdůrazňují, že zatím jsou k dispozici poznatky pouze z laboratorních pokusů s buněčnými kulturami v Petriho miskách. „Je pochopitelné, že tyto výsledky získané za relativně jednoduchých kultivačních podmínek je nutné ověřit v komplexních podmínkách živého organismu in vivo,“ podtrhuje Horák. Cesta od pokusů in vitro k experimentům na zvířatech a pak ke klinickým zkouškám potrvá ještě hodně dlouho. Určitě několik let.
Podstatu jevu zatím neznáme Proč toto „fenomenální“ pole toroidních cívek zdravým buňkám neuškodí a nádorové likviduje, je totiž zatím velkou neznámou. „Fyzikální podstatu tohoto jevu chceme samozřejmě dál zkoumat,“ říká docent Rampl.
Ve výzkumu by rádi pokračovali také biologové z Brna i z Liběchova. „Další výzkum nezáleží pouze na nás, ale především na úspěšnosti celého řešitelského týmu u grantových agentur,“ dodává Vladimír Boudný. Lapidárněji řečeno, nejprve bude nutné získat peníze na takto zaměřený výzkum. Což znamená buď uspět s návrhem projektu u některé grantové agentury, nebo najít štědrého soukromého sponzora. Ale tato varianta v naší republice zatím moc nefunguje.
***
Bič na zlobivé buňky
Jak reagují buňky zvířat a lidí na zvláštní pole vytvořené tzv. toroidní cívkou? Překvapivé výsledky zjistili výzkumníci z brněnské firmy Enjoy společně s vědci.
Docent Ivan Rampl předvádí přístroj, který dokáže likvidovat některé typy lidských nádorových buněk a zdravé ponechá bez úhony. Bez rozdílu ale ničí bakterie a zvířecí nádorové i zdravé buňky.
Princip přístroje: pod jamkami na kultivační desce jsou tzv. toroidní cívky, které vytvářejí pole impulzního vektorového magnetického potenciálu (IVMP). Na výzkumu jeho vlivu na buňky se podílely vědecké ústavy v Brně a v Liběchově.
Útlum růstu nádorových a zdravých buněk mléčné žlázy
Vědci z Masarykova onkologického ústavu v Brně působili po dobu 15 minut polem IVMP na nádorové a zdravé buňky mléčné žlázy. Růst nádorových buněk se 24 hodin poté utlumil v jednom případě o více než polovinu, ve druhém o čtvrtinu. Prakticky k žádnému útlumu nedošlo u zdravých buněk. Pokud by se tento poznatek,získaný pokusem v laboratorních jamkách, potvrdil také u zvířat a později u lidí, bylo by možné tímto způsobem ničit nádorové buňky bez poškození zdravých.
Útlum růstu leukemických buněk v krvi
Po 15 minutách působení polem IVMP na vzorky krve od tří pacientů došlo k rozdílnému útlumu leukemických buněk. U zdravých buněk útlum nebyl pozorován.
