Podle archeologů z Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové se dosud takový způsob opracování dřeva z období Keltů nedochoval. Nález nejčastěji interpretují jako polotovary monoxylů – člunů dlabaných z jednoho kusu kmene, které se používaly od pravěku po novověk.
„Radiokarbonová laboratoř univerzity v polské Poznani stanovila na základě šesti vzorků dobu pokácení do rozmezí let 220 až 180 před naším letopočtem,“ řekl vedoucí archeologického oddělení MVČ Miroslav Novák.
Archeologové uvažovali o třech obdobích, v nichž jsou monoxyly doloženy. Nejpravděpodobnější se jevila mladší doba kamenná, a to i vzhledem k teorii o opracování kmenů. Záseky připomínají stopy po použití teslic vyrobených z kamene.
„Tento způsob opracování je téměř s jistotou vyloučen, v laténském období se kamenné nástroje již nepoužívaly. Otevírá se i otázka, jestli šlo v obou případech o polotovary při výrobě monoxylů, jestli nemohlo jít u jednoho, méně opracovaného kmene, o polotovar na výrobu dřevěných desek. Každopádně výsledky datování ukazují, že kmeny byly opracovávány ve stejné době,“ řekl archeolog MVČ Radek Bláha.
Dalším obdobím, které na škále pravděpodobnosti připadalo v úvahu, byl raný středověk a nejméně pravděpodobné se archeologům jevilo laténské období.
„Proto je výsledek datování metodou C14 pro nás velkým překvapením. Nyní se otvírá možnost pomocí porovnání letokruhů datum pokácení ještě zpřesnit. Předmětem dalšího výzkumu bude i porovnání pracovních stop na kmenech s dobovými nástroji, což by mohlo přinést zajímavé poznatky o technologiích této historické epochy,“ řekl Novák.
13. července 2023 |
Oba kmeny mají průměr od jednoho do 1,5 metru. Jeden kmen, který má obvod téměř čtyři metry, je opracován méně. Je dochován v celém obvodu, ale na několika místech jsou do poloviny kmene záseky, jako kdyby tam někdo začal s opracováváním. Druhý kmen je zhruba do poloviny průměru odštípán, polovina průměru kmene chybí a připomíná monoxyl. Podle jedné z teorií mohlo jít o dvě fáze jejich výroby.
Vědci už dříve za pomocí dendrochronologické výzkumné metody zjistili, že obě dřeva pocházejí z jednoho nebo maximálně ze dvou stromů, ale z jednoho stanoviště. Vyloučili možnost, že by šlo o dva na sobě nezávisle naplavené kmeny. Každý kmen dubu má délku okolo 11 metrů, dohromady váží asi 25 tun. Kmeny jsou uloženy v areálu depozitáře MVČ.
Stavbaři našli kmeny v říjnu u hradecké fakultní nemocnice v hloubce dvou metrů pod úrovní terénu v nánosech neexistujícího toku řeky, v okolí nebyl žádný archeologický materiál. Jde o oblast pod dnešním soutokem Labe a Orlice.
2. června 2019 |
