Pondělí 1. července 2024, svátek má Jaroslava
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kněz, který měl rád abstrakci

Česko

Od Hollara k Beyusovi přes Klimta, Matisse, Picassa, Kokoschku, Kandinskeho, Chagalla a Vasarelyho, tak by se dala stručně popsat výstava v pražské Galerii Klementinum.

Vystavená díla - především kresby a grafiky - známých umělců evropského umění 20. století, která jsou v Česku k vidění vůbec poprvé, pocházejí ze sbírky rakouského kněze a galeristy Otto Mauera. Kurátoři Arcibiskupského muzea v Olomouci, kde měla výstava premiéru vloni na podzim, vybrali z přibližně tří tisíc prací reprezentativní autory klasické moderny, expresionismu, abstrakce, informelu či postmoderních tendencí.

Otto Mauera (1907-1973), charismatického kněze a kazatele vídeňského dómu sv. Štěpána, někdy přezdívaného avantgardní kněz, fascinovala sakrální dimenze umění už od mládí. Věřil, že Bůh promlouvá k lidem skrze umění, ať jsou věřící či nikoliv. Umělce samotného pak povýšil na proroka a vizionáře bez ohledu na jeho náboženskou či politickou příslušnost. Za války například podporoval umělce označené nacisty jako autoři „zvrhlého umění“ (Entartete Kunst). Duchovní rozměr nacházel nejen ve starém umění, ale i v tom soudobém, oblíbil si expresionismus (na výstavě zastoupený díly německých autorů Maxe Beckmana, Otty Dixe a Karla Schmidt-Rottluffa) a zejména abstrakci, která nejlépe vyjadřuje transcendentální povahu tvoření.

Mauer své myšlenky publikoval v několika teoretických pracích, např. v knize Umění a křesťanství z roku 1946. Obdobně novátorsky působil i v samotné katolické církvi, prosazoval změnu postavení žen v církvi, v roce 1969 založil nadační fond Pro Oriente, který zaštiťoval ekumenické sbližování rozdílných křesťanských církví. Za své aktivity, mezi něž patřila i snaha obnovit dialog mezi církví a uměním, byl konzervativními katolickými kruhy často napadán a kritizován.

Mauer byl nejen sběratelem, ale také mecenášem a podporovatelem mladých umělců. Za tímto účelem založil v roce 1954 Galerii sv. Štěpána, která prezentovala díla nejnovějších směrů a tendencí. Hned první výstava ukázala významné osobnosti moderního evropského umění (Herbert Boeckl, Alfred Kubin, Käthe Kollwitz) a platilo, že zde vystavoval téměř každý, kdo později v rakouské poválečné avantgardě něco znamenal. Profil galerie jako centra informelního malířství přes deset let utvářeli malíři Wolfgang Hollegha, Josef Mikl, Markus Prachensky a Arnulf Rainer, kteří se sdružili v Malířské skupině Galerie sv. Štěpána. Galerie se také jako jedna z prvních věnovala hraničnímu fenoménu psychopatologického umění a počátkem 70. let vystavila práce schizofrenních pacientů Dolnorakouské zemské nemocnice, z nichž někteří se později stali mezinárodně uznávanými umělci.

Výstava je spíše komorní, což jí však nijak neubírá na síle, spíše naopak. Představeno je tu 56 grafik a kreseb, tedy jen malý vzorek celé kolekce, která je nyní součástí Arcibiskupského dómského a diecézního muzea ve Vídni a teprve čeká na své kompletní zpracování a publikování. Kromě málo známých děl známých tvůrců se návštěvníci seznámí s osudy nekonformní osobnosti Otty Mauera, který se stal jedním z nejvlivnějších aktérů vývoje rakouského moderního umění. O tom ostatně svědčí i každoročně udělovaná prestižní cena Otto Mauera pro mladé umělce. V domácím prostředí, jistě i díky odlišné politické situaci, srovnatelnou osobnost nenajdeme.

Stále aktuální a otevřená je i u nás otázka spolupráce církve se současnými umělci, která se zdá být na mrtvém bodě. Jedním z našich nejzdařilejších příkladů spojení moderního umění a sakrálního prostoru tak zůstává výzdoba trojice jihomoravských kostelů Jedovnice - Senetářov - Kotvrdovice od Mikuláše Medka.

Autor: