Od rasistického útoku ve Vítkově, při němž útočníci loni v dubnu popálili tehdy dvouletou Natálku, je boj s extremismem snad nejčastěji skloňovaným vládním cílem. Nelogicky proto působí návrh, jenž bude v příštích týdnech projednávat dosluhující kabinet: Rada vlády pro lidská práva, které šéfuje zmocněnec Michael Kocáb, připravila podnět, v němž navrhuje zrušit zákaz zakrývání obličeje během protestních akcí.
Podle expertů na krajní pravici návrh hraje do karet extremistům. Policie totiž přijde o klíčovou převahu na protestních akcích. „Ten nápad je špatný,“ varuje náměstek ministra vnitra Jiří Komorous. „Anonymita podporuje agresivní chování, zatímco zmenšená anonymita funguje jako jeho prevence. Tam, kde dochází k přestupkům, to zlepšuje šance policie odhalit pachatele.“
Zákaz maskovat se během protestů platí od loňského ledna. Do zákona o policii jej prosadil poslanec František Bublan (ČSSD). „Jestliže chci za něco demonstrovat, tak se za to postavím celou svou osobností,“ vysvětluje Bublan svůj krok.
Maskovací embargo naštvalo pravicové i levicové radikály, kteří proti velkým pravomocím policie protestovali loni na podzim. Policisté si však zavedené opatření nemohou vynachválit. „Osvědčilo se to,“ pochvaluje si opatření Jan Melša z policejního prezidia. „Kdyby bylo opatření ze zákona vypuštěno, bylo by pro policii těžší identifikovat zejména osoby, které jsou z extremistických skupin a mají obdobný styl oblékání, nosí stejné značky a barvy. Zejména u pravicových extremistů je to běžné.“ Zkušenosti, jak je obtížné dopadnout maskované útočníky, má Ondřej Cakl, který dlouhodobě monitoruje tuzemskou extremistickou scénu. Během předloňských demonstrací v Janově, kdy sídlištěm pochodovali příznivci krajní pravice, utržil od zakuklených radikálů několik ran a kopanců. Policii se zahalené útočníky podařilo najít jen zčásti, a to jen proto, že velké pátrací úsilí vyvinul právě Cakl.
„Když jsou ti lidé zamaskovaní, jsou agresivnější a schopní vyběhnout z davu a někoho napadnout,“ schvaluje platný zákaz Cakl. Jedním dechem ale dodává: stačilo by, kdyby muži zákona důsledně vyzývali výtržníky k odmaskování. „K tomu mohli vyzývat demonstranty vždy, ale nedělali to.“
Vládní úředníci však na argumenty bezpečnostních expertů neslyší. „Zákaz shromažďování se zakrytým obličejem může dopadnout nejen na extremisty, ale i na osoby, které chtějí využít shromažďovacího práva, aniž by chtěly prozradit svou identitu, protože se třeba obávají útoků,“ ospravedlňuje záměr rady Kocábův mluvčí Petr Koubek. „Může jít o lidi, kteří se cítí ohroženi za projev svého názoru, třeba homosexuály.“ V praxi se prý objevily případy, kdy aktivisté kvůli hrozbě finančních sankcí od pořádání akce upustili.
***
„Anonymita podporuje agresivní chování, zmenšená anonymita funguje jako jeho prevence.“
