Papeže přišla z minulosti strašit jeho vlastní slova, a právem. Vedení univerzity La Sapienza v Římě jej pozvalo, aby tento týden promluvil na slavnostním zahájení nového akademického roku, katedra fyziky se ale postavila na odpor. Právě na univerzitě La Sapienza totiž prohlásil před sedmnácti lety dnešní papež Benedikt XVI., tehdy kardinál Joseph Ratzinger, že obvinění a odsouzení astronoma Galilea inkvizicí v roce 1633 za tvrzení, že Země obíhá kolem Slunce, bylo „racionální a spravedlivé“.
Vědci si tento výrok vyložili tak, že podle Ratzingerova názoru je náboženská autorita nadřazena vědeckému zkoumání, a využili příležitosti jeho další návštěvy, aby kolem toho udělali rozruch. Poté se věci ujali radikální studenti, kteří vyzdobili kampus protipapežskými hesly – v úterý Vatikán oznámil, že návštěva byla zrušena. Je to sice jen bouře v poměrně malé sklenici vody, jenže on už v minulých letech vyvolal takových bouří mnoho.
Loni při návštěvě Brazílie papež Benedikt prohlásil, že původní obyvatelé obou Amerik „tiše toužili“ po křesťanské víře, kterou jim přivezli jejich přemožitelé a kolonizátoři, a že se v tomto případě rozhodně nejednalo o vnucení cizí kultury. A i když skupiny potomků původních obyvatel důrazně protestovaly, on trval na svém.
V roce 2006 během proslovu na univerzitě v Řezně citoval, aniž by dal najevo jakýkoli nesouhlas, poznámku byzantského císaře ze 14. století: „Jen mi ukažte, co přinesl Mohamed nového, najdete jen věci špatné a nelidské, jako třeba rozkaz šířit jeho víru mečem.“
Když muslimové protestovali, Benedikt se utekl k tvrzení, že jenom citoval někoho jiného, že nemluvil za sebe. (Takovéhle citáty byzantských císařů člověku prostě občas jen tak samy od sebe vytanou na mysli.) A jeho obhajoba způsobu, jakým církev zacházela s Galileem, byla tehdy před lety vedena úplně stejně: pobuřující tvrzení bylo podáno způsobem, o kterém se domníval, že mu případně umožní se od něj distancovat.
Galileovi se jako prvnímu v Itálii podařilo sestrojit teleskop, s jehož pomocí objevil měsíce Jupitera. Pohled na to, jak obíhají okolo své mnohem větší planety, ho přivedl k úvahám nad vztahem Země a Slunce. Koperník sice uveřejnil svou knihu, v níž tvrdí, že Země obíhá okolo Slunce, už o více než půl století dříve, jenže jeden koperníkovec byl v roce 1600 za své heretické názory upálen na hranici, a tak přistupoval Galileo k věci opatrněji. Na druhou stranu měl na rozdíl od Koperníka teleskop, a tak se mohl podívat, jak to je.
V roce 1616 byl Galileo povolán do Říma a bylo mu přikázáno, aby už o Koperníkově teorii nepsal. Jenže v roce 1623 byl muž, kterého považoval za svého ochránce a sympatizanta, zvolen papežem jako Urban VIII. Galileo tedy odcestoval znovu do Říma, jsa přesvědčen, že má Urbanovo povolení hovořit veřejně o Koperníkově teorii, pokud ji bude prezentovat pouze jako hypotézu. K jeho škodě se však buď ve Vatikánu později změnila politická rovnováha, nebo prostě správně nepochopil, co mu bylo řečeno.
Když v roce 1632 vydal svou knihu, byla zakázána. V roce 1633 byl pod hrozbou mučení v Římě vyslýchán a odsouzen za „následování Koperníkových názorů, které byly v rozporu s lidským rozumem a autoritou Písma svatého“. Zřekl se svých tvrzení, aby si zachránil kůži, ale stejně ho odsoudili k doživotnímu vězení.
Existuje však historka, i když možná nepravdivá, že když Galilea odváděli, zamumlal vzdorovitě tichým hlasem: „Eppure si muove“ („A přece se točí“). Ať už je to pravda nebo ne, vědci chápou tento výjev jako velký rozhodující okamžik v konfliktu mezi autoritou a pravdou – nebo, chcete-li, mezi vírou a rozumem. A evidentně ho tak chápe i Joseph Ratzinger, asi proto se cítil tehdy v roce 1990 povinován si do Galilea znovu kopnout.
Víra nadřazena rozumu V proslovu na římské nejprestižnější univerzitě La Sapienza tehdy prohlásil, že církev měla naprostou pravdu, když Galilea soudila a potrestala. Přesněji řečeno, použil typicky ratzingerovský trik a citoval podivínského rakouského filozofa Paula Feyerabenda, který řekl: „V Galileově době byla církev mnohem věrnější rozumu než sám Galileo. Proces proti Galileovi byl rozumný a spravedlivý.“ Bůhví, co tím Feyerabend ve skutečnosti myslel, jisté je, že právě toto tvrzení se Ratzinger rozhodl citovat.
Podíváme-li se pozorně na to, co papež Benedikt celá léta říká, je jasné, že považuje katolicismus za nadřazený ostatním náboženstvím a víru za nadřazenou rozumu. Na tom není nic překvapivého. Koneckonců je hlavou katolické církve a mnozí, pokud ne většina, z přesvědčených katolíků těmto věcem věří také.
On ale zachází ještě o něco dál než ostatní, neboť je přesvědčen, že „omyl nemá žádná práva“ (použijemeli starou katolickou formulaci) a že „omyl“ je všechno, co za něj církev v dané době označila. Za těchto okolností tedy snadno pochopíte, proč vědci z univerzity La Sapienza po jeho další návštěvě nijak zvlášť netoužili.
***
„V Galileově době byla církev mnohem věrnější rozumu než sám Galileo. Proces proti Galileovi byl rozumný a spravedlivý.“ Bůhví, co tím Feyerabend ve skutečnosti myslel, jisté je, že právě toto tvrzení se Ratzinger rozhodl citovat.
O autorovi| Gwynne Dyer, novinář působící v Londýně
