„Z Německa jsem přijel spokojený, protože jsem dodržel tradici,“ vykládal se zaujetím. A jakouže dodržel tradici?
„Rok od roku se tam u břehu řeky Rýn zlepšuju,“ odtušil. O minulém víkendu taky. V individuálním závodě o jedno místo na 23. příčku...
A jedním dechem připomněl, že ve sprintu dvojic si dojeli s Alešem Razýmem pro páté místo. Přičemž o čtvrté příčce rozhodovalo bedlivé zkoumání cílové kamery.
Čímž navodil téma druhé tradice. Kožíškovi se zalíbilo vozit ze světových šampionátů právě ze závodů dvojic bronzové medaile. Před třemi roky si pro ni v Oberstdorfu dojel s Martinem Koukalem a letos začátkem roku v Sapporu pro změnu s Milanem Šperlem. Takže dost možná přemýšlí o tom, že za rok v Liberci na stupně vítězů dotáhne mladého Razýma...
„No jo, třeba tu bronzovou v Liberci skutečně získám s někým dalším,“ bavil se Kožíšek. „S Martinem Koukalem jsem se na tohle téma ještě nebavil... Ale na medaili z mistrovství světa doma si bude určitě myslet víc kluků z našeho nároďáku,“ ví moc dobře.
Kožíšek připouští, že dvojice je specifický na závod, na který se asi nikdo nijak zvlášť nepřipravuje. „Poznatky z něj se dají využít i v individuálním sprintu,“ přemítá. „Jde o kontaktní závod a každá zkušenost se hodí. Náročný je ale především fakt, že se s kolegou střídáte a naplno jedete za sebou v krátkých intervalech. Navíc konkurence stále roste. Při Světových pohárech je ještě větší než na mistrovství světa, protože za jednu zemi může startovat víc dvojic. A třeba Švédové, Norové nebo Němci mají k dispozici po dvou, třech elitních dvojicích.“
Vrchol sezony: Pražský hrad
V sezoně se Kožíšek těší především na sprint volnou technikou v Praze, den před Silvestrem. Právě v blízkosti Hradu by se chtěl předvést v plné parádě. Moc dobře totiž ví, že při vrcholu sezony, na Tour de Ski přeci jen příliš velké šance nemá. „Mojí doménou jsou zatím sprinty, to je jasné,“ říká. „Dlouhé závody jsou pro mě momentálně vedlejší. Postupem času bych ale chtěl atakovat nejlepší světovou desítku i na dlouhých tratích. Všechno chce svůj čas...“
