OLOMOUC/BOCHOŘ Vzletová a přistávací dráha vojenského letiště v Bochoři u Přerova se dočká opravy za „civilní“ peníze. Minimálně zčásti práce zaplatí Olomoucký kraj, který loni dosáhl toho, že armáda nebude vzdušný přístav rušit.
Zastupitelstvo už loni rozhodlo o tom, že se kraj bude podílet na opravách areálu v případě jeho zachování 20 miliony korun. „O konkrétním využití peněz rozhodli ve čtvrtek radní,“ řekl náměstek hejtmana Pavel Horák.
Reagovali tak na usnesení vlády, která po sérii sporů rozhodla, že se vojáci z Přerova nepřestěhují kompletně do Náměště nad Oslavou. „Na základě rozhodnutí vlády se rada vrátila k usnesení zastupitelů a schválila to, že armádě poskytneme 13,7 milionu korun na opravu vzletové a přistávací dráhy a další peníze na rekonstrukci žlabů podél dráhy a na osvětlení letiště,“ uvedl náměstek hejtmana. Prvních deset milionů korun zašle hejtmanství ministerstvu obrany zřejmě během měsíce, zbylých deset do ledna 2009.
Rekonstrukce letiště přijde v první fázi na sto milionů Rekonstrukce letiště by měla být hotova do konce příštího roku. Celkové náklady na opravu areálu v Bochoři odhadují odborníci na přibližně sto milionů korun. Armáda totiž v minulých letech omezila investice do Bochoře, protože se měla přesouvat do Náměště.
Na nákladech rekonstrukce se budou kromě olomouckého hejtmanství podílet sedmi miliony korun Zlínský kraj, deseti miliony korun město Přerov a šedesát milionů korun poskytne armáda.
Spolupráce potvrzuje původní záměr politiků - aby na bochořském letišti působili vojáci, ale současně tam létala civilní letadla. Díky spolupráci s vojáky by byl provoz letiště včetně jeho ostrahy levnější, navíc dostatečně kvalitní a kapacitní vzdušný přístav na střední Moravě chybí - největšími moravskými letišti jsou stále Brno a Ostrava, která mají navíc nyní jako jediná právo neomezeného odbavování cestujících do neschengenských zemí.
O osudu přerovské vrtulníkové základny v Bochoři se začalo mluvit poté, co v roce 2003 vznikla konečná verze koncepce reformy armády, která z úsporných důvodů počítala pouze se dvěma leteckými základnami, umístěnými v Náměšti nad Oslavou a Čáslavi. Vláda poté rozhodnutí pozastavila mimo jiné kvůli nátlaku hejtmanů okolních krajů a starostů měst a obcí. Kabinet vloni rozhodl, že základna v omezeném rozsahu zůstane na místě, a to i kvůli činnosti záchranného systému.
Největší problém: tisíce pracovních míst Vedení krajů i Přerova bojovala za zachování základny zejména proto, že nechtěla, aby region přišel o pracovní místa. Komise, která několik měsíců zkoumala možnosti zachování letiště, nakonec doporučila, aby tam vznikla základna se smíšeným leteckým provozem. Expertům předsedal náměstek ministryně obrany Martin Barták, mezi nimi byli také hejtmani či zástupci resortů obrany, dopravy a pro místní rozvoj. Cílem samospráv bylo právě to, aby se letiště rozšířilo a fungovalo ve smíšeném provozu, vojenském a civilním. „Společně se Zlínským krajem a městem Přerov vytvoříme společnost, která by se měla starat o smíšený provoz letiště,“ doplnil včera Horák.
Do Náměště nad Oslavou se přestěhuje na základě rozhodnutí vlády zhruba čtvrtina pracovníků letiště. Skončit by tam měla celá takzvaná Tygří letka s bitevními vrtulníky MI-24 a polovina leteckých opraven. V Bochoři zůstane z nynějších 1350 zaměstnanců zhruba 880 lidí. Část pracovníků zůstane bez místa.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
