Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Členské země NATO se dohodly na tom, že posílí podporu Ukrajině a poskytnou širokou škálu zbraňových systémů,“ potvrdil šéf NATO Jens Stoltenberg po jednání ministrů zahraničí.
Stoltenberg varoval, že Rusko nyní chystá novou ofenzívu na východě Ukrajiny a válka může trvat ještě dlouhé měsíce.
Spojenci se podle něj rovněž dohodli, že budou více pomáhat posilovat obranyschopnost dalších partnerských zemí, jako jsou Gruzie nebo Bosna Hercegovina.
Podle Stoltenberga musí být pomoc taková, aby „Ukrajina tváří v tvář ruské invazi zvítězila”. O jakou konkrétní techniku půjde, ale neupřesnil.
Important meeting with @DmytroKuleba & other partners. #NATO Allies are determined to strengthen support for #Ukraine. The implications of #Russia’s war are global, so we are also supporting other partners under pressure & stepping up cooperation with our Asia-Pacific partners.
„Je často lepší nebýt zcela konkrétní, o jaké systémy se jedná, ale buďte si jistí, že spojenci poskytují širokou škálu různých zbraňových systémů, a to jak ze sovětské éry, ale i moderního vybavení,“ řekl.
Spojenci také jednomyslně odsoudili ruské vraždění civilistů v ukrajinské Buči a na dalších místech. „Všichni, kdo jsou za tato zvěrstva odpovědní, musí být postaveni před soud,” řekl.
„Budeme i nadále podporovat ukrajinský lid, jakož i partnery, kteří jsou rovněž postiženi ruskými kroky,” konstatoval americký ministr zahraničí Anthony Blinken.
Jak dodal, USA a spojenci pokračují v posilování obrany a úsilí pohnat ruského prezidenta Vladimira Putina k odpovědnosti za jeho nevyprovokované válečné tažení proti Ukrajině.
„Spolu se spojenci a partnery jim dodáváme nejefektivnější systémy, které podle nás potřebují, aby si poradili s obrněnými vozidly, tanky, letadly a vrtulníky,“ prohlásil Blinken s tím, že Washington uvažuje o dodávkách dosud neposkytnutých obranných systémů.
Pomoc Kyjevu slíbily také partnerské země NATO jako například Austrálie. Ta podle ministryně zahraničí Maris Paineové dodá na Ukrajinu obrněná vozidla Bushmaster.
„Jediné, čemu Putin rozumí, je síla. Společně s našimi spojenci budeme vyvíjet tlak pomocí dalších sankcí, dodávek zbraní a ukončením dovozu ruské energie,” řekla šéfka britské diplomacie Liz Trussová.
Spojenci se podle ní shodli, že budou Ukrajině na bilaterálním základě poskytovat těžké zbraně a že pomohou modernizovat její vybavení ze sovětské éry na současné standardy NATO.
Kuleba žádal o letadla, obrněnce a střely
„Můj program je velmi jednoduchý. Má pouze tři body. Jsou to zbraně, zbraně a zbraně,” prohlásil Kuleba před schůzkou s ministry zahraničí NATO.
Rychlé dodávky dalších zbraní jsou podle něj nejlepším způsobem, jak porazit ruská invazní vojska a zároveň zabránit rozšíření války za hranice Ukrajiny.
„V uplynulých týdnech ukrajinská armáda a celý ukrajinský národ ukázal, že umíme bojovat. Víme, jak zvítězit,” řekl.
Nejjednodušším způsobem, jak válku ukončit, podle Stoltenberga je, aby prezident Putin stáhl všechna svá vojska a zahájil seriózní diplomatické rozhovory. Jak ale upozornil, nic nenasvědčuje tomu, že by Moskva změnila svůj hlavní cíl, kterým je ovládnutí Ukrajiny.
„Nevidíme tedy, že by Rusko ustupovalo. Vidíme spíše přeskupování a přesouvání ruských sil,” varoval s tím, že spojenci očekávají na Donbasu masivní ruskou ofenzívu.
Podle Kuleby potřebují ukrajinští obránci konkrétně bojové letouny, střely krátkého dosahu, obrněnce, tanky a těžké protivzdušné systémy. Kromě společného jednání v rámci NATO má Kuleba v plánu také řadu bilaterálních schůzek s evropskými členy.
Met with Secretary General @jensstoltenberg at NATO HQ in Brussels. I came here today to discuss three most important things: weapons, weapons, and weapons. Ukraine’s urgent needs, the sustainability of supplies, and long-term solutions which will help Ukraine to prevail. https://t.co/247GdqdPwj
Ukrajinský ministr připomněl, že konkrétně například Berlín se v posledních týdnech odhodlal doslova k revolučnímu kroku, když původně odmítal dodávky zbraní Ukrajině, aby později Kyjevu sám dodal protitankové střely.
Německo ale podle Kuleby může vzhledem ke svým rezervám, zásobám a kapacitám udělat více. „S německou vládou jednáme o poskytnutí dalších zbraní. Problém, který mě nejvíce znepokojuje, je délka procedur a rozhodování v Berlíně. Protože zatímco Berlín má čas, Kyjev ho nemá,” dodal.
Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové už její země podpořila Ukrajinu dodávkami různých typů zbraní. „Spolu s našimi partnery pečlivě zkoumáme, jak ji (Ukrajinu) můžeme podpořit intenzivněji a koordinovaněji,” konstatovala.
Šéf NATO Jens Stoltenberg zopakoval, že spojenci budou Ukrajinu nadále podporovat, zásadní je ale předejít eskalaci a rozšíření konfliktu.
„Vyzval jsem spojence, aby poskytli další podporu v podobě mnoha různých typů zbraňových systémů. Jak lehkých zbraní, ale také těžších zbraní. Ukrajina potřebuje zbraně k vlastní obraně,” uvedl Stoltenberg.
Většina ze zemí třicítky poskytuje Ukrajině od začátku ruské invaze zbraně a další vybavení. Od protitankových střel, přes bezpilotní stroje až po systémy protivzdušné obrany. Česko podle neoficiálních informací jako první stát dodalo Kyjevu tanky.
„Promiňte, nemohu vám k tomu říct víc. Zuří tam válka a nebudeme vrahům s písmenem Z nic usnadňovat! Věřte mi, že posíláme ukrajinským přátelům zásadní vojenský materiál,” uvedla na twitteru česká ministryně obrany Jana Černochová na nesčetné dotazy novinářů.
Od USA a dalších spojenců obdržel Kyjev zhruba 25 000 protiletadlových zbraňových systémů, které Kyjevu pomohly zabránit Rusku v získání vzdušné převahy.
Informaci dnes potvrdil šéf sboru amerických náčelníků Marek Milley během senátního slyšení. Kromě toho spojenci dodali na Ukrajinu také 60 000 protitankových střel.
We will provide further support to Ukraine to strengthen its defence capability. That is the main topic, also today. In order to boost its defence capability, it is vital that we coordinate our efforts and act together, rather than each country acting on its own. - @ABaerbock 1/4 https://t.co/5FZaMnhF5p
