Neděle 30. června 2024, svátek má Šárka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kyjev získá asociační smlouvu

Česko

Ukrajina sice nedosáhla příslibu členství v Evropské unii, ale příští rok podepíše s unií asociační dohodu.

BRUSEL/PAŘÍŽ Ve strategické partii o postsovětský prostor, kterou v srpnu brutálně rozehrálo Rusko v Gruzii, včera pokračovali Evropané a tentokrát se hrálo o Ukrajinu. Státy unie však použily mnohem jemnější nástroje: Kyjevu nabídly silnější politicko-ekonomický magnet, který má čtyřicetimilionovou zemi na pomezí Západu a Ruska udržet u toho prvního. Příslib členství v EU ale Ukrajinci nedostali.

Francouzský prezident a v tomto pololetí i šéf unie Nicolas Sarkozy svému ukrajinskému protějšku Viktoru Juščenkovi včera v Paříži slíbil „asociační dohodu“ - smlouvu, která má přinést Ukrajincům bezvízové cestování do unie a ukrajinským firmám otevřít její trh. Smlouva má být uzavřena velice rychle -už příští rok.

Asociační dohoda se stane právně nejvyšším svazkem mezi Ukrajinou a unií a platná bude deset let. Stejné asociační dohody v minulosti podepsali všichni nováčci v unii a staly se předstupněm pro jejich nynější členství. Unie si nicméně tentokrát dala pozor, aby Ukrajině nenaznačila, že také její asociační dohoda vede k témuž cíli. Sarkozy pouze řekl, že smlouva „nezavírá žádnou z cest“. „Je to maximum, které můžeme nyní udělat; věřím ale, že i tohle je zásadní krok,“ dodal francouzský lídr. Viktor Juščenko i tak schůzku EU-Ukrajina označil za „historický summit.

Němci znovu proti Devět států včetně Švédska, Polska, Velké Británie a Česka tlačilo na to, aby se Juščenko vrátil z Paříže alespoň se slibem „evropské perspektivy“ pro svoji zemi, když už ne se členstvím - což v žargonu Bruselu znamená „možné členství“. Benelux a Německo však byly tvrdě i proti tomuto. Bouře se krátce strhla dokonce při jednání o tom, do jaké míry zmínit evropské kořeny Ukrajiny či společnou historii obou partnerů.

Spor odráží tradiční rozkol v unii ve vztahu k postsovětským republikám. Zatímco nové státy se je snaží připoutat k západnímu bloku, některé západoevropské země je považují za součást ruského civilizačního celku a nepovažují péči o ně za prioritu, Mnohé znejišťuje i trvalá politická nestabilita, symbolizovaná dalším rozpadem ukrajinské vládní koalice minulý týden.

O autorovi| KATEŘINA ŠAFAŘÍKOVÁ (od stálé zpravodajky LN)

Autor: